Základní pojmy týkající se pracovní doby

2.6.1

Základní pojmy týkající se pracovní doby

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Základní pojmy týkající se pracovní doby vymezuje § 78 ZP, a to

• pracovní dobu jednak jako dobu, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele, jednak jako dobu, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Tato úprava odpovídá směrnici 2003/88/ES (čl. 2 odst. 1), podle které má být jakákoli doba přítomnosti na pracovišti na základě pokynu zaměstnavatele (s výjimkou doby poskytnuté na jídlo a oddech) posuzována jako pracovní,

• dobu odpočinku jako dobu, která není dobou pracovní; do doby odpočinku je zahrnuta i pracovní pohotovost, pokud v ní nedojde k výkonu práce,

• směnu jako část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat, přičemž lze do směn rozvrhovat i kratší pracovní dobu,

• dvousměnný pracovní režim – takový režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve dvou směnách, vícesměnný pracovní režim, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve třech nebo více směnách, a nepřetržitý pracovní režim, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají v nepřetržitém provozu zaměstnavatele, a to vždy (ve všech režimech) v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. To platí i v případě, kdy při pravidelném střídání zaměstnanců ve směnách dojde k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn po dobu nejvýše jedné hodiny. Rozhodující pro posuzování, zda jde o směnný pracovní režim, je pravidelnost střídání,

• nepřetržitý provoz jako provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodiny denně po sedm dnů…