Náhrada mzdy, platu či odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (dále jen "DPN") je upravena v ustanoveních § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále "ZP"), a také v dalších navazujících ustanovení zákoníku práce – § 66 ZP (zrušení pracovního poměru ve zkušební době), § 85 odst. 4 ZP (pružné rozvržení pracovní doby) a § 87a ZP (samorozvrhování pracovní doby).
PODMÍNKY VZNIKU NÁROKU NA NÁHRADU MZDY, PLATU A DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen "náhrada mzdy při DPN"), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v planém znění (dále jen "ZNP"). Jinak řečeno, pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují územní správě sociálního zabezpečení (dále jen "ÚSSZ") nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění s výjimkou povinné evidence DPP.
EVIDENCE VŠECH DPP OD 1. 7. 2024
Každý zaměstnavatel je povinen od 1. 7. 2024 elektronicky sdělovat výši příjmů všech svých zaměstnanců činných na základě DPP, a to vždy do 20. kalendářního dne následujícího měsíce formou závazného formuláře "Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě DPP" bez ohledu na výši zúčtované odměny.
Dle návrhu změny zákona č. 187/2006 Sb. budou od 1. 1. 2025 (sněmovní tisk č. 706/2024) zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce účastni nemocenského pojištění v těch kalendářních měsících, v nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce nebo z úhrnu těchto dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění v r. 2025 činí 46 557 Kč.
46 557 x 25 % = 11 639,25 Kč, po zaokrouhlení 11 500 Kč.
U DPP vznikne účast, bude-li zúčtovaný příjem z DPP nebo ze všech DPP za měsíc ve výši alespoň 11 500 Kč.
Bude-li se jednat o zaměstnání malého rozsahu, vznikne účast na nemocenském pojištění, pokud zúčtovaný příjem za měsíc bude alespoň ve výši 4 500 Kč.
POČÁTEK DPN
Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny). Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP se směnou rozumí ta část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn.
Pokud vznikla DPN v den, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto je posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, nebo na směnu nastoupí z důvodu DPN, nebo směna na tento den nebyla plánovaná, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.
PŘEDPOKLADY PRO VZNIK PRÁVA NA NÁHRADU MZDY PŘI DPN
Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci. Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu:
- Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba (380 kalendářních dnů).
- Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
- Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.
PODPŮRČÍ DOBA
Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů. Není podstatné, zda v době DPN vznikl, či nevznikl nárok na náhradu mzdy nebo nemocenské. Do podpůrčí doby se však nezapočítávají dny karantény, i když za dobu za dobu karantény byla poskytována náhrada mzdy nebo bylo poskytováno nemocenské.
U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů dávky a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.
Nárok na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:
-
kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
-
stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
-
kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
-
kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
-
kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.
VÝŠE NÁHRADY A JEJÍ STANOVENÍ
Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočteného v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne jeden či několik pracovních dnů do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat dva průměrné hodinové výdělky.
Příklad č. 1 - DPN na přelomu čtvrtletí
Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 6. (pondělí) a bude trvat do 17. 7. následujícího měsíce. Dne 23. 6. zaměstnanec nepracoval.
Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 23. 6. do 5. 7. Od 6. 7. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 23. 6. do 30. 6. použit průměrný výdělek platný k 1. 4. (rozhodným obdobím je první čtvrtletí roku) a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 7. do 5. 7. průměrný výdělek platný k 1. 7. (rozhodným obdobím je druhé čtvrtletí roku). Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.
Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.
REDUKČNÍ HRANICE
Podle § 192 odst. 2 ZP se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.
S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
-
do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
-
rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
-
rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
-
k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukce průměrného hodinového výdělku v r. 2025
Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani odvodu pojistného.
Náhrada mzdy a platu náleží zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.
PŘELOM ROKU 2024 A 2025
Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2025 a trvá i po 31. 12. 2024, použije se od 1. 1. 2025 průměrný výdělek platný k 1. 1. 2025 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2025.
Příklad č. 2 – redukce průměrného hodinového výdělku
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 720,20 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.
Redukce se provede takto:
Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 8 směn po 10 hodinách. Výše náhrady mzdy bude činit 8 x 10 x 251,86= 20 148,80 Kč, 20 149 Kč.
Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet ÚSSZ.
SPLATNOST NÁHRADY MZDY PŘI DPN
Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě elektronických dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po doručení těchto dokladů. Od 1. 1. 2020 jsou veškeré doklady při DPN zasílány zaměstnavateli elektronicky. Pokud údaj o trvání DPN ke 14. kalendářnímu dni trvání nemoci zadá do systému lékař později, než stanoví zákon, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy při DPN v závislosti na tomto dokladu, mnohdy až v následujícím výplatním termínu.
Nadále platí, že pokud DPN trvá déle než 14 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen vydat (resp. zadat do elektronického systému) potvrzení o jejím trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni a v další době trvání DPN alespoň 1× za měsíc.
Jestliže zaměstnavatel v případě včasného zadání dokladů do systému lékařem nevyplatí zaměstnanci náhradu mzdy při DPN nebo její část ani do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti mzdy (mzda je splatná do konce měsíce následujícího po měsíci, za který mzda náleží), může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 odst. 1 písm. b) ZP.
Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vzniklo nebo zaniklo právo na náhradu mzdy při DPN, také právo na mzdu nebo plat za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy při DPN připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda nebo plat.
NÁHRADA MZDY NAD ZÁKONNOU VÝŠI
Náhradu…
