10.373
Vyslání národního experta a sjednání dohody o prohlubování kvalifikace
Mgr. Jan Vácha, Ph.D
Dotaz
Řeším problém týkající se vyslání národního experta do země EU. Jsme státní instituce, která hodnotí zaměstnance platem. Od září máme možnost vyslat jednoho zaměstnance do země EU a úmluva je taková, že zaměstnanci budeme jakožto vysílající instituce po dobu mise hradit plat ve výši hrubého průměru.
Můj dotaz zní, zda se má se zaměstnancem uzavřít dohoda o prohlubování kvalifikace, která by stanovila závazek setrvání u zaměstnavatele po vrácení z EU.
Zaměstnanec s námi nechce dohodu podepsat, neboť argumentuje tím, že existuje možnost, že by nám náklady na jeho plat po dobu vyslání mohlo proplatit MF ČR, a to z položky Prostředky na financování stáží zaměstnanců české státní správy v institucích Evropské unie, která je pro tyto účely určená.
Právní předpisy
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 67a ZSS
-
§ 109 odst. 2 ZSS
-
§ 110 ZSS
Odpověď
Vámi výše uvedenou "dohodu o prohlubování kvalifikace‟, a tedy ani "závazek setrvání u zaměstnavatele po vrácení z EU‟, ve Vámi popisovaném případě nelze se státním zaměstnancem za aktuálně účinné právní úpravy obsažené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSS‟), uzavřít. Na takovou dohodu by bylo nutno pohlížet jako na dohodu rozpornou se zákonem, tedy jako na dohodu nelegální, a to hned z několika důvodů, které popíši níže. Mezi tyto důvody však nepatří důvod uváděný Vaším státním zaměstnancem, tj., že by byl jeho plat po dobu vyslání hrazen ze speciální rozpočtové kapitoly Ministerstva financí ČR (což je sice pravdou, že jsou z této rozpočtové kapitoly MF ČR hrazeny platy vyslaným národním expertům), nebo by se stále jednalo o vynaložené prostředky ze státního rozpočtu, tj., není důležité, zda by je hradil služební úřad, který národního experta vysílá, nebo MF ČR. Tento argument je tedy pro posouzení věci zcela irelevantní.
Především je třeba si však uvědomit, že zákon o státní službě účinný do 31. 5. 2017 obsahoval v ustanovení § 109 odst. 2 ZSS právní fikci, dle které platilo, že: "Za vyslání na studijní pobyt se považuje i vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie, jiné mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí.‟ Samotné "vyslání na studijní pobyt‟ se pak dle zákona o státní službě účinného do 31. 5. 2017 považovalo (a ostatně se považuje stále i za zákona o státní službě účinného v současnosti) za "zvýšení vzdělání státního zaměstnance‟. Se "zvýšením vzdělání státního zaměstnance‟ pak byla (a stále je) mimo jiné v některých případech spojena "povinnost po skončení studijního pobytu setrvat ve služebním poměru‟ po určitou dobu (viz blíže dikci ustanovení § 110 ZSS, zejména pak jeho odstavce 2).
V kontextu Vámi nastíněné situace však nastal problém v souvislosti s novelou zákona o státní službě provedenou zákonem č. 144/2017 Sb., do jejíhož obsahu se mimo jiné vlivem pozměňovacích návrhů Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostaly takové novelizační body, které v § 109 odst. 2 ZSS zrušily jednak druhou větu, tj., ve stávajícím § 109 ZSS, který upravuje "zvýšení vzdělání‟ již nefiguruje právní fikce, dle které by platilo, že: "Za vyslání na studijní pobyt se považuje i vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie, jiné mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí.‟, a jednak do zákona o státní službě nově do části druhé hlavy IV týkající se změn služebního poměru vložily nový § 67a ZSS, který upravuje situace "Vyslání do mezinárodní organizace‟.
Počínaje 1. 6. 2017 tedy již nelze "vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie či jiné mezinárodní organizace‟ považovat za "zvýšení kvalifikace‟ dle zákona o státní službě a s ní spojenou povinnost "setrvání ve služebním poměru po skončení vyslání‟ uvedenou v § 110 ZSS tedy nelze aplikovat. "Vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie‟ se považuje v souladu s nově vloženým § 67a ZSS za změnu služebního poměru.
Není tedy aktuálně možné "vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie‟ pouze z vůle určitého státního orgánu považovat za jakési "prohlubování kvalifikace‟,…
