V 1. a 2. části odpovědí na dotazy k nové koncepci dovolené jsme se věnovali převodu nevyčerpané dovolené z předchozího období do roku 2021 z hlediska přechodného ustanovení novely zákoníku práce (dále jen "zákoník práce" nebo "ZP"), podmínkám a délce dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části při nezměněné délce týdenní pracovní doby (dále jen "TPD") během kalendářního roku a také při její změně. Nyní Vám nabízíme soubor nejfrekventovanějších dotazů a odpovědí k započítávání tzv. "náhradních dob" jako dob odpracovaných pro účely dovolené v příslušném kalendářním roce.
VÝKON PRÁCE (ODPRACOVANÁ DOBA) PRO ÚČELY DOVOLENÉ
Protože rozhodujícím kritériem pro výpočet dovolené zaměstnance v příslušném kalendářním roce je počet jím odpracovaných celých násobků TPD, je třeba si na tomto místě připomenout, že vedle vlastního výkonu práce zaměstnance (tedy fakticky jím odpracované stanovené nebo kratší TPD, která je rozvržena do směn a nezahrnuje tak zásadně práci přesčas) se pro účely dovolené za odpracované považují i některé další doby (někdy označované jako "náhradní doby"), během nichž zaměstnanec práci sice ve skutečnosti nevykonává, avšak zákon je přesto za odpracované považuje, a to některé z nich nejen pro účely dovolené. Tyto náhradní doby představují převážně překážky v práci. Přitom nejde o žádnou novinku, neboť i předchozí právní úprava dovolené platná do konce roku 2020 rozlišovala z hlediska dovolené odpracovanou a neodpracovanou dobu, tehdy vyjádřenou počtem odpracovaných či neodpracovaných dní (např. 21, 60, 100).
Vzhledem k nové koncepci dovolené od 1. ledna 2021, která proměnila dovolenou z původních "pracovních dní dovolené" na dovolenou "v hodinách", je nutno nyní vyjádřit délku zaměstnancem odpracované doby v počtu hodin, respektive počtem celých násobků příslušné TPD zaměstnance (nikoli již jako dříve v počtu dní/směn). Změna koncepce dovolené se promítla ještě v tom směru, že od 1. ledna 2021 již nedochází k následnému krácení dovolené zaměstnance pro jeho omluvenou nepřítomnost v práci (viz dříve limit 100 a více zameškaných dní), nýbrž doby jeho omluvené nepřítomnosti v práci se sice považují pro účely dovolené za výkon práce, avšak některé z těchto dob se takto započítávají jako odpracované zcela (v plném rozsahu a bez omezení), jiné jen částečně - omezeně do výše stanoveného limitu. Z tohoto důvodu budou v dalším textu uvedené náhradní doby ve shodě s aplikační praxí rozlišeny a zkráceně označeny jako náhradní doby "nelimitované" a "limitované". Limitovaně (částečně) započitatelné náhradní doby jako odpracované v zásadě kopírují tytéž doby, které byly pro účely dovolené do konce roku 2020 považovány za neodpracované.
ČLENĚNÍ "NÁHRADNÍCH DOB" NA "NELIMITOVANÉ" A "LIMITOVANÉ"
Rozdělení náhradních dob na nelimitované a na limitované, které se pro účely dovolené nyní již všechny (s výjimkou neomluvené absence zaměstnance v práci) považují za výkon práce, přímo vyplývá z § 348 odst. 1 ZP a § 216 odst. 2 a 3 ZP a je stanoveno obdobně, jako tomu bylo do konce roku 2020, kdy se tyto doby považovaly buď za odpracované, nebo neodpracované.
Pro nelimitované náhradní doby platí, že se jako odpracované započítávají vždy a v plném rozsahu jejich trvání do zaměstnancem odpracovaných hodin, kdežto limitované náhradní doby uvedené jmenovitě v § 216 odst. 2 ZP se společně (souhrnně) jako odpracované započítají jen podmíněně a v omezením rozsahu počtu odpracovaných hodin, a to maximálně do výše (limitu) 20tinásobku TPD zaměstnance v příslušném kalendářním roce bez ohledu na skutečnost, zda byl zaměstnanec v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok nebo jen po jeho určitou část. Pro tyto limitované náhradní doby však platí podle § 216 odst. 3 ZP podmínka, že je jako odpracované lze pro dovolenou započítat jen tehdy, pokud zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracoval mimo tyto limitované doby alespoň 12tinásobek své TPD. Tak například při stanovené 40hodinové TPD musí zaměstnanec odpracovat alespoň 480 hodin (12 x 40), při sjednané kratší 20hodinové TPD musí odpracovat alespoň 240 hodin (12 x 20). Uvedenou podmínku je možno splnit nejen tím, že zaměstnanec stanovený násobek TPD fyzicky odpracuje, nýbrž též započtením jakýchkoli nelimitovaných náhradních dob.
Přehled jednotlivých náhradních dob:
Ze shora uvedeného přehledu je zcela zřejmé, že "limitovanými" překážkami v práci, a tudíž jen částečně započitatelnými jako odpracované na dovolenou, jsou pouze některé taxativně uvedené důležité osobní překážky v práci, zatímco všechny ostatní překážky v práci (jak na straně zaměstnance, tak i na straně zaměstnavatele) jsou "nelimitovanými", a tudíž plně započitatelnými jako odpracovaná doba pro dovolenou.
Pro úplnost je třeba ještě uvést, že v přehledu uvedené náhradní doby, s výjimkou čerpání dovolené (§ 348 odst. 1 písm. b) ZP), se neuplatní u dodatkové dovolené, jde-li o výkon prací zvlášť obtížných (§ 215 odst. 4 ZP), s výjimkou výkonu prací v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech (§ 215 odst. 4 písm. f) ZP).
ODPOVĚDI NA ČASTÉ DOTAZY K ZAPOČÍTÁVÁNÍ "NÁHRADNÍCH DOB" V PŘÍKLADECH
Dotaz č. 1
Jak dlouhou dovolenou v roce 2021 lze přiznat níže uvedeným zaměstnancům se 40hodinovou TPD, jestliže výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, a jde o:
- zaměstnance A, který za trvání téhož pracovního poměru odpracoval od počátku roku 2021 celkem 152 hodin a od 3. 2. 2021 byl uznán dočasně práceneschopným pro nepracovní úraz, jestliže pracovní neschopnost trvala do dne skončení pracovního poměru 28. 5. 20321;
- zaměstnankyni B, která ve stejné TPD a při téže výměře dovolené jako zaměstnanec v písm. a) odpracovala 168 hodin a od 3. 2. 2021 nastoupila na rodičovskou dovolenou, na které setrvala až do dosažení 3 let věku dítěte 15. 3. 2022?
Ad a) Zaměstnanec v daném příkladu nesplnil jednu ze dvou základních podmínek nároku na dovolenou, a to odpracování alespoň 4násobku jeho TPD (alespoň tedy 160 hodin) a za dobu "limitované" překážky v práci (dočasné pracovní neschopnosti) mu nelze započítat žádnou…
