doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Prací na dálku se rozumí její výkon z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele. Možnost výkonu práce na dálku je podmíněna uzavřením písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda o práci na dálku může být uzavřena samostatně nebo jako součást pracovní smlouvy nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodu o práci na dálku lze uzavřít již při vzniku pracovněprávního vztahu nebo formou následného dodatku.
Požádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně či zaměstnanec pečující o dítě mladší 9 let nebo o osobu ve II. až IV. stupni závislosti zaměstnavatele písemně o práci na dálku a zaměstnavatel této žádosti nevyhoví, je povinen zamítnutí žádosti písemně odůvodnit (§ 241a ZP).
Obsah dohody o práci na dálku
Ačkoliv zákon výslovně neuvádí obsahové náležitosti této dohody, mělo by v ní být uvedeno sjednané místo (případně místa) výkonu práce. Zaměstnanec může pracovat pravidelně např. z domova nebo z chaty. Je také možné, aby zaměstnanec pracoval v některé dny na pracovišti zaměstnavatele a v jiné dny z domova nebo na jiném sjednaném místě. Právě tato hybridní forma, kdy zaměstnanec koná práci na dálku jen některé dny v týdnu, zatímco ve zbývajících dnech pracuje na pracovišti zaměstnavatele, je v praxi nejčastěji využívána, a proto je nutné v dohodě určit také rozsah konané práce na dálku a způsob rozvržení pracovní doby, kdy při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele bude pro zaměstnance závazné rozvržení pracovní doby zaměstnavatelem, a v ostatní dny si bude zaměstnanec rozvrhovat pracovní dobu sám.
V dohodě je vhodné upravit také způsob, jakým bude probíhat komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jak bude zaměstnanci přidělována práce (telefonicky, e-mailem, doručením věcí) a jakým způsobem bude její výkon kontrolován.
Součástí dohody mohou být rovněž ujednání o době trvání výkonu práce na dálku, tj. začátek této doby a její případný konec (doba určitá nebo neurčitá) a způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně možnosti kontroly místa výkonu práce zaměstnavatelem (formou osobní kontroly nebo pouze předložením fotodokumentace) před začátkem výkonu práce na dálku nebo ad hoc v případě nutnosti. V této souvislosti je také třeba, aby se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na možnosti vstupu zaměstnavatele nebo jím pověřené osoby na místo výkonu práce v obydlí zaměstnance kvůli objasnění příčin a okolností pracovního úrazu. Při tomto ojasňování se předpokládá účast zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, svědků, osoby zastupující odborovou organizaci a zástupce pro BOZP.
Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhne, platí, že na pracovní vztah se nebudou vztahovat některá ustanovení zákoníku práce týkající se pracovní doby a překážek v práci.
-
Nepoužije se úprava rozvržení pracovní doby (např. povinnost být na začátku pracovní doby na pracovišti) a úprava prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. I když si pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanec sám, musí dodržet přestávky na jídlo a oddech a limity denního a týdenního nepřetržitého odpočinku a ustanovení, že délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel má i v případě výkonu práce na dálku povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnance dle § 96 ZP. Nezbytnou součinnost zaměstnance pro tyto účely je vhodné sjednat v dohodě o práci na dálku (např. poskytnout zaměstnavateli časové údaje, jak si v daný den rozvrhl pracovní dobu).
-
Při jiných důležitých osobních překážkách v práci nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy či platu. Prováděcí předpis (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) stanoví, že tato náhrada náleží zaměstnancům vykonávajícím práci na dálku jen v případě svatby, pohřbu a stěhování.
-
Pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a § 194 ZP a čerpání dovolené se uplatní stanovené (fiktivní) rozvržení pracovní doby do směn, které je pro tyto účely zaměstnavatel povinen předem určit.
Nová právní úprava už neobsahuje ustanovení vylučující právo těchto zaměstnanců na mzdu nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas nebo náhradu mzdy nebo příplatek za práci ve svátek, protože předpokládá, že si zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o práci na dálku sjednají podmínky, za kterých bude práce vykonávána. Podle toho se také bude posuzovat případný vznik práva zaměstnance na poskytnutí příslušné kompenzace.
Naopak se u těchto zaměstnanců plně uplatňuje úprava odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu včetně té, kterou utrpěli v důsledku pracovního úrazu při výkonu práce na dálku.
Rozvázání dohody o práci na dálku
Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou…
