2.5.2 Povinnosti zaměstnanců v pracovněprávních vztazích
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Osobní výkon práce v pracovní době
Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen konat podle pokynů zaměstnavatele osobně práce sjednané v pracovní smlouvě. Tyto práce je zaměstnanec povinen konat v týdenní rozvržené pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (to platí také pro pracovní poměr založený jmenováním).
Zaměstnanec má zásadně povinnost konat pouze druh práce sjednaný v pracovní smlouvě a výlučně v místě takto sjednaném (s výjimkou případů převedení na jinou práci a změně místa výkonu práce).
Z povinnosti vykonávat sjednané práce osobně vyplývá, že je vyloučeno, aby se při jejich výkonu nechal zaměstnanec někým zastoupit. Osobní výkon práce je jedním ze základních znaků pracovního poměru, který proto smrtí zaměstnance vždy skončí.
Základní povinnosti zaměstnanců i vedoucích zaměstnanců stanoví zákoník práce (§ 301–303 ZP).
Pokyny zaměstnavatele (nadřízených)
Výkon pracovní činnosti zaměstnanců bývá zpravidla regulován pokyny zaměstnavatele či nadřízených (vedoucích) zaměstnanců. Povinnost zaměstnanců plnit pokyny nadřízených se však týká pouze těch pokynů, které jsou v souladu s právními předpisy (včetně vnitřních) a s pracovní smlouvou. Pokud by vydaný pokyn byl s nimi v rozporu nebo zaměstnanec nebyl k jeho udělení oprávněn, nepředstavuje jeho nesplnění porušení povinnosti.
Řádné plnění povinností
Jde především o povinnost pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností. Zahrnuje povinnost zaměstnance plnit svědomitě svěřené pracovní úkoly nejen ve stanoveném rozsahu, ale i kvalitě. S tím úzce souvisí též povinnost zaměstnance prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Prohlubováním kvalifikace se míní též její udržování a obnovování (tj. aktualizace znalostí).
Spolupráce s ostatními zaměstnanci
K základním povinnostem zaměstnance patří i povinnost dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci. Nejde zde patrně pouze o právní povinnosti, ale i určitá morální pravidla slušných mezilidských vztahů, zahrnující například slušné chování i vystupování vůči sobě navzájem, nenarušování dobré pohody, nešíření pomluv apod. Dobrá spolupráce ovlivňuje kvalitu plnění i ostatních pracovních povinností zaměstnanců a její narušování v různých formách a intenzitě se zpravidla negativně odráží v atmosféře celého pracovního kolektivu.
Využívání pracovní doby
Základní povinností zaměstnance je také plné využívání pracovní doby k plnění pracovních úkolů zahrnující především povinnost včasného příchodu zaměstnance na pracoviště a odchodu z něj po skončení pracovní doby. Porušování této povinnosti patrně patří k nejčastějším případům. Příčiny tohoto stavu jsou různé. Mimo jiné k nim patří i nedostatek kontroly příslušnými vedoucími zaměstnanci i nedostatek jejich osobního příkladu při plnění této základní povinnosti. Faktické plnění této povinnosti zaměstnance je však podmíněno také tím, že zaměstnavatel bude zajišťovat bezchybnou organizaci práce, při níž nedochází k časovým ztrátám.
Dodržování předpisů a BOZP
Zaměstnanec je také povinen dodržovat právní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci a ostatní předpisy, pokud byl s nimi řádně seznámen. Jde v prvé řadě o obecně závazné právní předpisy (publikované ve Sbírce zákonů), ale i ostatní předpisy, které nemusí být běžně dostupné, a proto jejich zachovávání (a odpovědnost při jejich porušení) je podmíněno tím, že s nimi budou zaměstnanci předem řádně seznámeni. Jde především o předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví,…
