POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ V ROCE 2012

     Při skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (zápočtový list), pokud se s ním nedohodne jinak. Zaměstnanec se může domáhat splnění této povinnosti zaměstnavatele žalobou u soudu. V případě, že by zaměstnanec nemohl z důvodu nevydání zápočtového listu nastoupit k druhému zaměstnavateli, odpovídá mu za škodu tím způsobenou zaměstnavatel, který byl povinen potvrzení vydat. S ohledem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, nesmí zaměstnavatel vydat zápočtový list nikomu jinému než zaměstnanci. Nesmí povinnost vydat potvrzení o zaměstnání vázat na jiné okolnosti než na samotné skončení pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel je povinen vydat v den skončení zaměstnání zápočtový list. Kopie potvrzení se zakládá do osobního spisu.

Vydání zápočtového listu

     Co znamená vydat zápočtový list a jaké další povinnosti jsou s tím spjaty? Na to existují rozdílné názory. Jedni tvrdí, že pokud zaměstnanec v den skončení zaměstnání nepřevezme zápočtový list, je nutné doklad zaslat neprodleně do vlastních rukou na doručenku na adresu zaměstnance, pokud nebylo se zaměstnancem dohodnuto jinak.

     Názor druhých odborníků se opírá o to, že povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání představuje povinnost mít je v okamžiku skončení pracovněprávního vztahu připraveno k převzetí a že zaměstnanec musí za tímto účelem vyvinout potřebnou součinnost. Kdyby měl zákonodárce na mysli povinnost doručení zaměstnanci, pak by tak výslovně uvedl v zákoníku práce a nevolil by slovo „vydat“. Stejnou povinnost má zaměstnavatel i ve vztahu k pracovnímu posudku s tím rozdílem, že tento dokument se vydává na žádost zaměstnance. I pokud se týče výplatního lístku, je povinnost zaměstnavatele stejná. V uvedených případech by však málokdo spojoval povinnost vydat písemnost s povinností posílat ji zaměstnanci poštou.

     Zápočtový list musí obsahovat povinné údaje uvedené v § 313 ZP. Jedná se o:

1. údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a o době jejich trvání,

2. druh konaných prací,

3. dosaženou kvalifikaci,

4. odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,

5. zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,

6. údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

     Oproti dřívější právní úpravě se na první straně zápočtového listu vypouští důvod ukončení pracovněprávního vztahu z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

     Další údaje se uvádí v odděleném potvrzení. Oddělené potvrzení vydává zaměstnavatel na žádost zaměstnance a slouží výhradně pro potřeby úřadu práce. Pokud zaměstnanec předloží následujícímu zaměstnavateli i tuto přílohu zápočtového listu, měl by ji nový zaměstnavatel vrátit, neboť není oprávněn evidovat, zpracovávat a archivovat údaje, které jsou v této příloze uvedeny.

     V odděleném potvrzení se uvádí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. S ohledem na nové skutečnosti, které musí úřad práce znát (viz § 39 až 57 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), je proto nutné vždy uvést:

• čistý průměrný měsíční výdělek (s poznámkou bez daňového bonusu),

• dobu důchodového pojištění, kterou zaměstnanec získal u tohoto zaměstnavatele,

• zda byl pracovněprávní vztah rozvázán z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zvlášť hrubým způsobem nebo z jiného důvodu (např. dohodou smluvních stran, výpovědí zaměstnance, výpovědí zaměstnavatele, uplynutím sjednané doby atd.),

• zda zaměstnanci vznikl právní nárok na odstupné a v jakém počtu násobků průměrného měsíčního výdělku. Uvede se pouze nároková výše odstupného ve formě počtu násobků průměrného měsíčního výdělku.

• zda bylo zaměstnanci odstupné vyplaceno.

     Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, domáhat u soudu, aby je zaměstnavatel přiměřeně upravil.

     Pokud dochází k uzavření dalšího pracovního poměru u jiného zaměstnavatele bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru, slouží údaj o době zaměstnání v rámci pracovního poměru ke správnému určení délky dovolené. Zákoník práce stanoví v § 212 odst. 3, že poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Za bezprostřední nástup k novému zaměstnavateli se považuje skutečnost, kdy mezi oběma pracovními poměry neexistuje žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval. Pokud však mezi dosavadním zaměstnáním a novým zaměstnáním jsou pouze dny pracovního klidu (sobota a neděle) a dny pracovního volna (státní svátek), považuje se podmínka bezprostředně navazujícího zaměstnání za splněnou.

     Údaj o prováděných exekučních srážkách je další povinnou náležitostí, kterou je nutné v zápočtovém listu uvádět. Následující zaměstnavatel je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, vysrážené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci) odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud vysrážené částky.

     V § 147 odst. 1 zákoníku práce jsou uvedeny srážky, které zaměstnavatel provádí bez souhlasu zaměstnance. Pokud však do doby, kdy končí zaměstnání, nemohl zaměstnavatel srážky uvedené pod písmeny c), d) a e) srazit, je oprávněn uvést je do zápočtového listu. Následující zaměstnavatel je povinen tyto srážky provést, pochopitelně s ohledem na pořadí dané srážky. Jde například o nevyúčtovanou zálohu na pracovní cestu (titul uvedený pod písmenem d), kterou zaměstnanec nevyúčtoval a zaměstnavatel nemohl srazit z důvodu zatížení mzdy exekučními srážkami s dřívějším pořadím.

     Nutno upozornit na to, že na prvním listu potvrzení o zaměstnání se již neuvádí žádný důvod rozvázání pracovněprávního vztahu, a to i kdyby šlo o zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané…