Následky vadných pracovněprávních jednání

2.2.5.1

Následky vadných pracovněprávních jednání

doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Pokud pracovněprávní jednání nesplňuje výše uvedené náležitosti, je následkem těchto vad jeho neplatnost nebo zdánlivost.

Neplatnost

Neplatnost pracovněprávního jednání znamená, že takové jednání nastalo (existuje), ale nemá právní účinky, které strany pracovněprávního vztahu chtěly (tj. nedojde ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností). Neplatnost pracovněprávního jednání může být absolutní nebo relativní.

Absolutní neplatnost znamená, že takové pracovněprávní jednání nemá přímo ze zákona (ex lege) žádné právní účinky od samého počátku (ex tunc) a že k neplatnosti přihlédne soud z úřední povinnosti (ex offo), aniž by se jí museli účastníci řízení dovolávat.

Absolutně neplatné je právní jednání:

• které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, nebo které zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 NOZ),

• k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu v případech stanovených zákonem (srov. § 19 ZP). Např. zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak jsou vydání nebo změna neplatné (§ 306 odst. 4 ZP).

Relativní neplatnost znamená, že pracovněprávní jednání se bez ohledu na vadu, kterou trpí, považuje za platné, pokud se oprávněný subjekt neplatnosti nedovolal (tj. neuplatnil ji u soudu). Soud tedy k relativní neplatnosti nepřihlíží z úřední povinnosti, ale na námitku oprávněného (srov. § 586 NOZ). Právo namítnout neplatnost právního jednání má např. ten, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávajícího důvodnou obavu (srov. § 587 NOZ).

Zdánlivost

Zdánlivost (nicotnost) pracovněprávního jednání znamená, že na takové pracovněprávní jednání se hledí, jako kdyby k němu nikdy nedošlo (je právně bezvýznamné). "K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží" (§ 554 NOZ). Zdánlivost právního jednání soud vezme v úvahu vždy a není třeba se jí dovolávat.

Zdánlivé (nicotné) je pracovněprávní jednání, jestliže:

• chybí vůle jednající osoby (§ 551 NOZ) – např. donucování přímým fyzickým nátlakem, kdy jednající osoba neprojevuje vůli svoji, ale vůli původce násilí,

• nebyla zjevně projevena vážná vůle (§ 552 NOZ) – např. šlo zjevně pouze o žert,

• nelze pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§…