2.3.1
Náležitosti pracovní smlouvy
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Forma pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní. Neplatnosti pracovní smlouvy pro nedodržení požadavku písemné formy je však možné se dovolat (podáním žaloby u soudu) jen, pokud již nebylo započato s plněním, tj. s výkonem práce (§ 20 ZP). Obě smluvní strany, tj. zaměstnavatel i zaměstnanec, musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.
V případě, že je pracovní smlouva (její změna) uzavírána prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je zaměstnavatel povinen zaslat její vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance, kterou mu pro tyto účely zaměstnanec sdělil, a která není v dispozici zaměstnavatele (soukromý mail zaměstnance, jeho cloudové úložiště nebo elektronická adresa zaměstnance v rámci komunikační aplikace).
Nutné obsahové náležitosti pracovní smlouvy
Nutnými náležitostmi pracovní smlouvy, které musí být vždy sjednány, jsou druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, kde má být sjednaný druh práce vykonáván, a den nástupu do práce (§ 34 ZP).
Druh práce
Sjednání druhu práce závisí na dohodě účastníků, musí však vždy jít o opakující se činnost, která je s dostatečnou určitostí specifikována. Podmínku určitosti právního jednání směřujícího k uzavření pracovní smlouvy by nesplňovala pracovní smlouva, v níž by byl druh práce vymezen obecně, například "dělník". Jako druh práce lze v pracovní smlouvě uvést například "stavební dělník" nebo "mzdová účetní". Pracovní smlouva může obsahovat i sjednání více druhů práce, pokud má zaměstnanec pro jejich výkon příslušné předpoklady a pokud budou tyto práce slučitelné. U téhož zaměstnavatele nebývá zpravidla slučitelná práce pokladní a účetní.
Druh práce nelze zaměňovat s pojmem pracovní náplně, kterou je souhrn pracovních činností (nejčastěji vyžadovaných úkolů) vykonávaných v rámci sjednaného druhu práce. Předání pracovní náplně není povinné, ale může zaměstnanci objasnit obsah sjednaného druhu práce i míru práv a povinností zaměstnance i zaměstnavatele. Na rozdíl od sjednaného druhu práce, který lze zásadně změnit, jen pokud se na tom obě smluvní strany dohodnou, může změnu pracovní náplně zaměstnavatel realizovat jednostranně a kdykoliv podle svých potřeb.
Místo výkonu práce
Další nezbytnou náležitostí pracovní smlouvy je sjednání místa výkonu práce, popřípadě míst výkonu práce, ve kterých má zaměstnanec sjednanou práci vykonávat. Vymezení tohoto místa někdy závisí na organizační struktuře zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel sídlí v jednom objektu, pak může být místem výkonu práce tento objekt (tj. přesná adresa). Pokud by měl zaměstnavatel v obci více různých pracovišť, může být i vymezení místa výkonu práce širší, sjednané názvem obce. V tom případě může zaměstnavatel ukládat zaměstnanci výkon práce v jednotlivých provozovnách (pobočkách, prodejnách) v rámci obce, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance. Není-li mezi účastníky sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad a místo výkonu práce bylo sjednáno v širším rozsahu, než je jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, v níž nejčastěji začínají cesty zaměstnance k výkonu práce. V tomto případě nepůjde o pracovní cestu a nebude ani třeba souhlasu zaměstnance, neboť se k takovému výkonu práce zavázal již v pracovní smlouvě. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.
Důležitým hlediskem pro sjednání místa výkonu práce může být také povaha zaměstnancem vykonávané práce (např. prodavačka a řidič rozvážející zboží mohou mít u stejného zaměstnavatele rozdílně sjednané místo výkonu práce). Provádí-li například zaměstnavatel různé stavební práce na různých pracovištích, v rámci širšího územního celku, může být sjednáno jako místo výkonu práce kraj nebo i celá Česká republika.
Den nástupu do práce
Třetí nezbytnou náležitostí pracovní smlouvy je sjednání dne nástupu do práce. Zpravidla se sjednává prvním dnem kalendářního měsíce nebo roku. Může však být sjednán i jinou skutečností, například dnem nástupu na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou jiného zaměstnance nebo dnem jeho odchodu do starobního důchodu. Vždy však musí jít o skutečnost, která s určitou mírou jistoty nastane. Význam sjednání dne nástupu do práce umocňuje skutečnost, že tímto dnem vzniká pracovní poměr (vzniká také dnem, který byl uveden jako den jmenování vedoucího zaměstnance na pracovní místo). Pokud by zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupil, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel o této překážce do týdne nedoví, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je však možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Odstoupením, které musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží, se pracovní smlouva od samého počátku ruší, tj. pohlíží se na ni, jako by nikdy nevznikla.
Je-li pracovní smlouva uzavírána elektronicky, může zaměstnanec od ní odstoupit nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejího vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupení, kterým se smlouva od samého počátku ruší, musí mít písemnou formu, jinak se k němu nepřihlíží, a je možné jen dokud zaměstnanec nezačal s plněním (tj. s výkonem práce).
Další ujednání v pracovní smlouvě
Pracovní smlouva může obsahovat i další ujednání účastníků, na kterých mají zájem. Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat způsob a termín odměňování a místo výplaty mzdy, zkušební dobu a dobu trvání pracovního poměru. Pokud doba jeho trvání nebyla písemně uvedena, je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Účastníci mohou v pracovní smlouvě sjednat i kratší pracovní dobu a může zde být také uveden souhlas zaměstnance s případným vysíláním na pracovní cesty. Pracovní smlouva je platně uzavřena až poté, kdy se účastníci shodnou na celém jejím obsahu.
Zkušební…
