2.3.1 Náležitosti pracovní smlouvy
JUDr. Josef Hochman, doc. JUDr. Margerita Vysokajová,
CSc.
Nahoru Forma pracovní smlouvy
Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je
neplatná, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní. Neplatnosti
pracovní smlouvy pro nedodržení požadavku písemné formy je však možné se
dovolat (podáním žaloby u soudu) jen, pokud již nebylo započato s plněním, tj.
s výkonem práce (§ 20 ZP). Obě smluvní
strany, tj. zaměstnavatel i zaměstnanec, musí obdržet jedno vyhotovení pracovní
smlouvy.
Nahoru Nutné obsahové náležitosti pracovní smlouvy
Nutnými náležitostmi pracovní smlouvy, které musí být vždy sjednány,
jsou druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, kde má být sjednaný druh práce
vykonáván, a den nástupu do práce (§ 34
ZP).
Sjednání druhu práce závisí na dohodě účastníků, musí však
vždy jít o opakující se činnost, která je s dostatečnou určitostí
specifikována. Podmínku určitosti právního úkonu směřujícího k uzavření
pracovní smlouvy by nesplňovala pracovní smlouva, v níž byl druh práce vymezen
obecně, například "dělník“. Jako druh práce lze v pracovní smlouvě uvést
například "stavební dělník“ nebo "mzdová účetní“. Pracovní smlouva může
obsahovat i sjednání více druhů práce, pokud má zaměstnanec pro jejich výkon
příslušné předpoklady a pokud budou tyto práce slučitelné. U téhož
zaměstnavatele nebývá zpravidla slučitelná práce pokladní a účetní.
Druh práce nelze zaměňovat s pojmem pracovní náplně, kterou
je souhrn pracovních činností (nejčastěji vyžadovaných úkolů) vykonávaných v
rámci sjednaného druhu práce. Připojení náplně práce k pracovní smlouvě může
zaměstnanci objasnit obsah sjednaného druhu práce i míru práv a povinností
zaměstnance i zaměstnavatele.
Nahoru Místo výkonu práce
Další nezbytnou náležitostí pracovní smlouvy je sjednání místa
výkonu práce, popřípadě míst výkonu práce, ve kterých má zaměstnanec
sjednanou práci vykonávat. Vymezení tohoto místa někdy závisí na organizační
struktuře zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel sídlí v jednom objektu, pak
může být místem výkonu práce tento objekt (tj. přesná adresa). Pokud by měl
zaměstnavatel v obci více různých pracovišť, může být i vymezení místa výkonu
práce širší, sjednané názvem obce. V tom případě může zaměstnavatel ukládat
zaměstnanci výkon práce v jednotlivých provozovnách (pobočkách, prodejnách) v
rámci obce, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance. Není-li mezi
účastníky sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad a
místo výkonu práce bylo sjednáno v širším rozsahu, než je jedna obec, považuje
se za pravidelné pracoviště obec, v níž nejčastěji začínají cesty zaměstnance k
výkonu práce. V tomto případě nepůjde o pracovní cestu a nebude ani třeba
souhlasu zaměstnance, neboť se k takovému výkonu práce zavázal již v pracovní
smlouvě. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno
šířeji než jedna obec.
Důležitým hlediskem pro sjednání místa výkonu práce může být také
povaha zaměstnancem vykonávané práce (např. prodavačka a řidič rozvážející
zboží mohou mít u stejného zaměstnavatele rozdílně sjednané místo výkonu
práce). Provádí-li například zaměstnavatel různé stavební práce na různých
pracovištích, v rámci širšího územního celku, může být sjednáno jako místo
výkonu práce kraj nebo i celá Česká republika.
Nahoru Den nástupu do práce
Třetí nezbytnou náležitostí pracovní smlouvy je sjednání dne
nástupu do práce. Zpravidla se sjednává prvním dnem kalendářního
měsíce nebo roku. Může však být sjednán i jinou skutečností, například dnem
nástupu na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou jiného zaměstnance nebo dnem
jeho odchodu do starobního důchodu. Vždy však musí jít o skutečnost, která s
určitou mírou jistoty nastane. Význam sjednání dne nástupu do práce umocňuje
skutečnost, že tímto dnem vzniká pracovní poměr (vzniká také dnem, který
byl uveden jako den jmenování vedoucího zaměstnance na pracovní místo). Pokud
by zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupil, aniž mu v tom bránila
překážka v práci, nebo se zaměstnavatel o této překážce do týdne nedoví, může
zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Od pracovní smlouvy je však možné
odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Odstoupením, které musí
být písemné, se pracovní smlouva od samého počátku ruší, tj.…