PROHLUBOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ
K formám odborného rozvoje zaměstnanců, který je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům, patří prohlubování a zvyšování kvalifikace. Obě formy jsou definovány v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen "ZP"), přičemž:
- prohlubováním kvalifikace se podle § 230 odst. 1 až 3 ZP rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování. Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.
Účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Prohloubením kvalifikace nedochází ke změně druhu práce v pracovní smlouvě.
- zvyšováním kvalifikace se podle § 231 odst. 1 a 2 ZP rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou a v zájmu zaměstnavatele.
Podle § 205 ZP platí, že účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu nejméně v rozsahu § 232 ZP. Zvýšení kvalifikace zakládá zaměstnanci zpravidla kvalifikovanější pracovní zařazení a tím i vyšší mzdové či platové ohodnocení.
Ze shora uvedených zákonných definic vyplývají rozdíly mezi oběma formami odborného rozvoje. Především, prohlubování kvalifikace je povinností zaměstnance, zaměstnavatel mu je může nařídit a nesplnění jeho pokynu lze považovat za porušení povinnosti zaměstnancem (stručně porušení pracovní kázně), přičemž doba prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce, za který zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
Naproti tomu zvyšování kvalifikace nelze zaměstnanci nařídit, avšak je-li zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele a zaměstnanec s ním souhlasí, představuje doba studia či jiné formy přípravy zasahující do pracovní doby překážku v práci na straně zaměstnance, při níž zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, a to nejméně v rozsahu uvedeném pro jednotlivé typy zvyšování kvalifikace uvedené v § 232 ZP. Pokud se zaměstnanec rozhodne zvyšovat si kvalifikaci ve vlastním zájmu, který však není v souladu s potřebou zaměstnavatele, musí počítat s tím, že toto zvyšování kvalifikace bude probíhat v mimopracovní době a že nebude mít právní nárok ani na pracovní volno ani na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele.
V současné době nedostatku kvalifikovaných pracovních sil na trhu práce se stává pro zaměstnavatele nezbytným, aby si prohlubováním a zvyšováním kvalifikace svých stávajících zaměstnanců zabezpečil potřebnou kvalifikační strukturu odpovídající jeho potřebám. Současně je ale třeba vnímat, že na takovéto formy odborného rozvoje zaměstnanců musí zaměstnavatel vynakládat nemalé finanční prostředky a organizačně zajistit, aby zaměstnanci dočasně uvolnění z práce za účelem absolvování příslušných forem prohlubování či zvyšování kvalifikace byli nahrazeni jinými zaměstnanci.
KVALIFIKAČNÍ DOHODA
POVAHA A ÚČEL KVALIFIKAČNÍ DOHODY
Zákoník práce upravuje v § 234 odst. 1 ZP možnost uzavření kvalifikační dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která zakládá na jedné straně závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení nebo (ve stanovených případech) prohloubení kvalifikace a poskytnout mu zákonem minimálně určené nebo nad tento rámec dohodnuté (kolektivní či individuální smlouvou) či stanovené (vnitřním předpisem) finanční a jiná plnění s tím spojená, a na druhé straně závazek zaměstnance v zaměstnání po určitou dobu po získání (prohloubení) kvalifikace setrvat, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady, které na zvýšení (popř., prohloubení) kvalifikace zaměstnance vynaložil. To platí i tehdy, kdy zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením (prohloubením) kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení (prohloubení) kvalifikace.
Uzavření takové dohody tedy zaměstnavateli zajišťuje návratnost jím vynaložených prostředků, zaměstnanci pak garantuje zejména poskytnutí pracovních úlev ve formě pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejméně v rozsahu stanoveném v § 232 ZP, ale i předvídatelnost jeho povinnosti setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu, nejdéle 5 let po získání kvalifikace, nebo vrátit zaměstnavateli jím vynaložené prostředky, a to v poměru k délce nedodržení závazku setrvání v pracovním poměru po určitou dobu.
Pro úplnost je třeba zdůraznit, že uzavření kvalifikační dohody je pouhou možností, nikoli nezbytným předpokladem (podmínkou) zvyšování (a ve stanovených případech též prohlubování) kvalifikace zaměstnance. Žádný právní předpis zaměstnavateli uzavření této dohody nenařizuje, a je tedy jen na rozhodnutí zaměstnavatele, zda ji chce či nechce se zaměstnancem uzavřít, a to bez ohledu na to, zda zaměstnavatel uhradí zaměstnanci i veškeré náklady spojené s prohlubováním nebo zvyšováním kvalifikace. Kvalifikační dohoda může být uzavřena před zahájením zvyšování (prohlubování) kvalifikace, ale též v jeho průběhu. Jestliže je zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele a v jeho zájmu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zvýšení kvalifikace umožnit a během zvyšování kvalifikace mu poskytovat příslušné úlevy a hmotné zabezpečení, i když kvalifikační dohoda uzavřena nebyla. Pokud však zaměstnavatel nerozhodne, že zvyšování kvalifikace zaměstnance bude v souladu s (např. provozní) potřebou zaměstnavatele a v jeho zájmu, nemá zaměstnanec právo na poskytnutí pracovního volna ani na to, aby mu zaměstnavatel vytvářel vhodné podmínky ke zvýšení kvalifikace. S poukazem na zákonnou dikci shora označeného ustanovení zákoníku práce, tj.: "Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu....." je tak třeba jednoznačně odmítnout mýtus prezentovaný dosud některými zaměstnavateli, podle něhož pokud nebyla kvalifikační dohoda uzavřena, přestože zvyšování kvalifikace je v souladu s potřebou a v zájmu zaměstnavatele, nelze zaměstnanci poskytovat pracovní úlevy spojené se zvyšováním kvalifikace včetně hmotného zabezpečení. Tak tomu rozhodně není, a není proto také ani možné, aby zaměstnavatel odejmul poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanci v průběhu zvyšování kvalifikace jen proto, že zaměstnanec odmítl dodatečně uzavřít kvalifikační dohodu.
Zatímco z hlediska možnosti uzavřít kvalifikační dohodu se zaměstnancem zvyšujícím si kvalifikaci nestanoví zákoník práce žádné omezení, platí při prohlubování kvalifikace, že kvalifikační dohodu lze uzavřít, jestliže předpokládané náklady na prohloubení kvalifikace dosahují alespoň 75 000 Kč. V…
