dnes je 26.12.2024

Input:

Brexit a jeho důsledky

11.1.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2019.01.02.08
Brexit a jeho důsledky

JUDr. Ing. Dana Trezziová

Brexit je naplánován na 29. března 2019. Evropští a britští politici v minulých měsících intenzivně projednávali detailní parametry brexitu. Dne 25. listopadu 2018 byl na mimořádném summitu EU podpořen (nikoliv finálně přijat) text smlouvy podmínek brexitu, čímž členské země EU daly na nejvyšší politické úrovni najevo, že nemají problém s tímto textem smlouvy o závazných pravidlech budoucích vztahů. Smlouva zahrnuje 2leté přechodné období, které by mělo zabezpečit např. to, že české firmy by měly moci do konce roku 2020 vyvážet do Británie za stejných podmínek jako nyní, nebo že čeští občané dlouhodobě žijící v Británii by měli mít zaručeno, že se pro ně po brexitu v přechodném období obecně nic nezmění. Smlouva k podmínkám brexitu musí být ještě přijata jak britskými, tak i unijními institucemi. Na unijní straně musí dokument podpořit europarlament a Rada EU. Členské země jej pak formálně schválí v souladu s článkem 50 unijní smlouvy, kterým se příprava brexitu řídí. Je však otázkou, zda tato smlouva bude přijata parlamentem Velké Británie a v praxi realizována.

Ať již přesně dopadne brexitu jakkoli, je jisté, že podnikající právnické i fyzické osoby i zaměstnanci a migrující občané mezi Velkou Británií a členskými státy EU včetně České Republiky by se na brexitu měli připravit, a to i v oblasti daní a veřejnoprávního pojištění. V oblasti daně z příjmů fyzických osob a pojistného na veřejnoprávní pojištění je třeba vedle okolností podnikajících osob sledovat situace, kdy existují zaměstnanci přidělení k práci ve Velké Británii nebo zaměstnanci z Velké Británie přidělení do ČR, nebo zaměstnanci na krátkodobých pracovních cestách nebo zaměstnanci, kteří se pohybují mezi Velkou Británií a jinými členskými státy EU a kteří mohou být ovlivněni odchýlením se od pravidel EU.

Obecně v oblasti daně z příjmů fyzických osob by neměly vzniknout významné rozdíly pro zaměstnavatele a zaměstnance před a po brexitu, neboť přímé daně nejsou v rámci EU harmonizovány a každý členský stát EU (dále jen "členský stát") si řeší přímé daně (včetně daně z příjmů fyzických osob) samostatně. Mezi Českou Republikou a Velkou Británií je již historicky uzavřena smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která řeší cesty, jak zabránit dvojímu zdanění příjmů v zemi zdroje i v zemi daňové rezidence fyzické osoby.

Nejvýznamnější dopad by u fyzických osob (a jejich zaměstnavatelů) mohl v návaznosti na brexitem vzniknout na úrovni pojistného na veřejnoprávní pojištění, které je v rámci EU jednotně koordinováno Evropskými koordinačními pravidly, zejm. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004.

Na rozdíl od obecného chápání sociálního zabezpečení dle české vnitrostátní úpravy má sociální zabezpečení pro účely koordinace v rámci EU širší rozsah a zahrnuje nejen sociální zabezpečení ve smyslu starobních a invalidních důchodů, dávek v nemoci, v mateřství a rovnocenné otcovské dávky či dávky v nezaměstnanosti aj., ale i dávky zdravotní péče a dávky související s pracovními úrazy či nemocemi z povolání. Pokud tato pravidla přestanou po brexitu platit, může být dopad u fyzických osob migrujících mezi Velkou Británií a ČR a případně u jejich zaměstnavatelů významný, a to i přesto, že koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU neznamená harmonizaci systémů sociálního zabezpečení, nýbrž každý stát si ponechává svoji suverenitu v oblasti vlastního systému sociálního zabezpečení. Situace po brexitu pro fyzické osoby migrující mezi ČR a Velkou Británií by mohla být ještě komplikovanější, jelikož ani v minulosti nebyla dle informací MPSV uzavřena dvoustranná smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Velkou Británií, která by ještě před vstupem ČR do EU tuto oblast řešila.

Pokud nebude v rámci brexitu dohodnuto jinak, pak by pro české občany ve Velké Británii a anglické občany v ČR přestalo platit EU koordinančními pravidly zaručené rovné zacházení v případě dávek, příjmů a skutečností, a to včetně tzv. zásady asimilace skutečností, která představuje zásadu zacházení s některými skutečnostmi a událostmi, které nastaly na území

Nahrávám...
Nahrávám...