§ 336 ZP Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

2.13.336

§ 336 ZP Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – vymezení základních pojmů

  • § 12 až 14 – odpovědnost za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb

  • § 17 až 32 – podmínky poskytování poštovních služeb

  • § 33 – povinnosti držitele poštovní licence

• Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů

  • § 10 až 13 – legalizace (ověření pravosti podpisu)

 NahoruKam posílat písemnost

Písemnost, kterou doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Jde o adresu, kterou zaměstnanec uvedl jako adresu pro doručování zpravidla do osobního dotazníku, nebo písemně oznámil zaměstnavateli změnu této adresy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu. Na poštovní zásilce, jejíž podání provozovatel poštovních služeb stvrzuje (typicky doporučené zásilky), musí být uvedena též poštovní adresa odesílatele. Jejímu umístění je vyhrazena levá horní čtvrtina plochy obálky.

 NahoruOvěřování podpisu

U doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zákoník práce v ustanovení § 336 odst. 1 ZP připouští, aby byla písemnost doručena vedle zaměstnance také tomu, koho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zaměstnance. Ověřování podpisu se nazývá legalizace a mohou ho provádět především krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle zákona o ověřování, dále notáři podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo advokáti podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruZáznam o doručení

Zákoník práce nejenže vyžaduje, aby byla písemnost doručena do vlastních rukou zaměstnance, popř. jeho zmocněnce, ale zároveň předepisuje, že doručení písemnosti musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Od těchto dvou základních požadavků se odvíjí i volba příslušné poštovní služby. Z nabídky poštovních služeb České pošty, s. p., coby jejich provozovatele je zřejmé, že aby zaměstnavatel dodržel výše uvedená pravidla, musí písemnost zasílat zaměstnanci jako doporučenou zásilku s dodejkou a zvolit doplňkovou službu "Dodání do vlastních rukou", nebo lépe "Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta".

 NahoruDoporučená zásilka

Doporučená zásilka je taková, jejíž podání provozovatel poštovních služeb stvrzuje a dodá ji jen za podmínky, že příjemce její převzetí potvrdí. Použití dodejky znamená, že provozovatel poštovní služby opatří odesílateli písemné potvrzení prokazující dodání poštovní zásilky příjemci. Zaměstnavatel má možnost buď vyplnit dodejku stanovenou předtiskem provozovatele poštovních služeb, nebo použít zvláštní obálku, jejíž součástí je dodejka. Je třeba podotknout, že užitný vzor zvláštní obálky je komerční záležitostí některých firem, tyto reagují na poptávku vyvolanou příslušnou právní úpravou a provozovatel poštovních služeb text na ní uvedený neschvaluje.

 NahoruDodání do vlastních rukou

Jak bylo výše uvedeno, pro splnění podmínek stanovených Zákoníkem práce musí zaměstnavatel vybrat doplňkovou službu "Dodání do vlastních rukou", nebo "Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta".

"Dodání do vlastních rukou"

V případě prvně uvedené doplňkové služby provozovatel poštovních služeb dodá poštovní zásilku, je-li adresátem fyzická osoba, jen adresátovi, zmocněnci adresáta, zákonnému zástupci adresáta nebo zmocněnci zákonného zástupce adresáta. Pokud odesílatel použije zvláštní obálku, pak této službě odpovídá obálka s modrým pruhem.

Poštovní podmínky definují výše jmenované osoby ve svém článku 23 odst. 4 až 6, přičemž za zmocněnce adresáta považují fyzickou osobu, která předepsaným způsobem prokáže, že je osobou, kterou adresát v hodnověrném písemném prohlášení k převzetí poštovní zásilky zmocnil. Lze tak učinit např. předložením dokladu totožnosti a průkazu příjemce. Za tímto účelem musí adresát jako zmocnitel sepsat příslušnou žádost, osvědčit svoji totožnost a zaplatit poplatek stanovený podle ceníku provozovatele poštovních služeb. V žádosti zmocnitel zmocní osoby k přejímání zásilek, které dojdou na jeho poštovní adresu. Průkaz se vydává na dobu určenou zmocnitelem, nebo do odvolání. Jedním zmocněním je přitom možné zmocnit nejvýše 3 osoby.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce za řádné doručení považuje vedle doručení přímo zaměstnanci též doručení zmocněnci, ale jen v případě, že ho zaměstnanec k přijetí písemnosti určil na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem, je zřejmé, že u této doplňkové služby "hrozí" doručení i jiným než zákoníkem práce zmíněným osobám, např. zákonnému zástupci u mladistvých zaměstnanců nebo zmocněnci, který předloží doklad totožnosti a průkaz příjemce bez vazby na úředně ověřený podpis. To může mít ale neblahé důsledky pro platnost některých právních jednání.

"Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta"

Pokud nechce zaměstnavatel (byť jen minimálně) riskovat, má možnost zvolit doplňkovou službu "Dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta". U této doplňkové služby provozovatel poštovních služeb dodá poštovní zásilku výhradně jen adresátovi a nikomu jinému. Ohledně zvláštní obálky se má za to, že tato doplňková služba byla zvolena při použití obálky s červeným pruhem.

 NahoruKdy je doručeno

Vyzvednutí zásilky

Nejjednodušším a nejméně problematickým případem doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je situace, že zaměstnanec zásilku převezme, ať už přímo, nebo si ji vyzvedne v úložní lhůtě. Dnem převzetí je povinnost zaměstnavatele doručit písemnost splněna. Všechny potřebné údaje budou obsaženy na dodejce, kterou mu provozovatel poštovních služeb zašle neprodleně po doručení písemnosti.

Znemožnění převzetí zásilky

Ve svém ustanovení § 336 odst. 4 ZP vychází zákoník práce z toho, že za doručenou se písemnost považuje i tehdy, pokud zaměstnanec její doručení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti (tím je třeba rozumět i situaci, kdy je zaměstnanec na doručovací adrese neznámý, aniž by zaměstnavateli písemně oznámil jakoukoliv změnu). Rozhodným dnem je pak den, kdy ke znemožnění doručení došlo. Poštovní zásilka bude provozovatelem poštovních služeb bez zbytečných průtahů zaslána zpět odesílateli (zaměstnavateli), přičemž bude uveden i důvod, pro který nebyla dodána.

V případě odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem zákoník práce předpokládá, že zaměstnanec bude provozovatelem poštovních služeb (doručovatelem) poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti.

Nezastižení adresáta

Zákoník práce podrobně upravuje postup provozovatele poštovních služeb i v případě, že zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, nebyl doručovatelem na poštovní adrese zastižen. Pro tento případ § 336 odst. 3 ZP stanoví, že se písemnost uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu (varianta obecního úřadu je ale téměř nemyslitelná) a zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si písemnost do 15 dnů vyzvedl. Zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a ve kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V písemném oznámení musí být navíc zaměstnanec poučen rovněž o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k jejímu doručení.

Ve vztahu k uložení písemnosti jsou Poštovní podmínky nastaveny tím způsobem, že pokud se pokus o dodání písemnosti nezdaří, poštovní zásilka se uloží a adresátovi se předá (nejčastěji vložením do jeho domovní schránky) písemná výzva, aby si poštovní zásilku vyzvedl v určené lhůtě u stanovené pošty. Ve výzvě k vyzvednutí provozovatel poštovních služeb uvede především:

• název pošty, u které byla poštovní zásilka podána (podací pošta),

• název pošty, u níž si má adresát poštovní zásilku vyzvednout, její adresu a telefonní číslo,

• údaj, odkdy bude poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, jakož i denní dobu, během níž si ji lze vyzvednout,

• poslední den, v němž si lze poštovní zásilku ještě vyzvednout,

• podací číslo poštovní zásilky, jestliže provozovatel poštovních služeb její podání stvrzoval,

• údaj o tom, jaká poštovní služba byla odesílatelem zvolena.

Je-li k poštovní zásilce připojeno poučení o právních důsledcích (fikce doručení), provozovatel poštovních služeb je předá adresátovi společně s výzvou, aby si poštovní zásilku vyzvedl. Pokud uložená poštovní zásilka nebyla zatím vyzvednuta, provozovatel poštovních služeb předá adresátovi nejpozději 3 pracovní dny před koncem úložní lhůty opakovanou výzvu k vyzvednutí. V opakované výzvě k vyzvednutí uvede provozovatel poštovních služeb kromě výše zmíněných náležitostí také údaj, odkdy je poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, a upozorní adresáta, že v případě nevyzvednutí v této lhůtě bude poštovní zásilka vrácena odesílateli. Z opakované výzvy k vyzvednutí musí být zřejmé, že k vyzvednutí téže poštovní zásilky byl adresát již jednou vyzván.

 NahoruÚložní lhůta

Z Poštovních podmínek vyplývá, že obecná úložní lhůta, po kterou je poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, činí 15 dnů ode dne jejího uložení. S touto úložní lhůtou počítá od 30. 7. 2020 též pracovněprávní úprava. Poštovní podmínky sice výslovně upravují jako doplňkovou poštovní službu možnost, aby si odesílatel vyžádal zkrácení této lhůty na 3 nebo 10 dnů ode dne, kdy byla poštovní zásilka připravena k vyzvednutí, toho ale zaměstnavatel pro doručení písemností dle ustanovení § 334 odst. 1 ZP nemůže využít.

Pokud si zaměstnanec písemnost nevyzvedne, považuje se tato za doručenou posledním dnem úložní lhůty 15 kalendářních dnů.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2007

Zákoník práce připustil za určitých podmínek možnost doručování též zmocněnci zaměstnance.

Zásadní novinkou pro doručování písemností v pracovněprávních vztazích byla poučovací povinnost o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k jejímu doručení.