2.13.310
§ 310–311 ZP Konkurenční doložka
JUDr. Petr Bukovjan
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 19–20 – některá pravidla o (ne)platnosti právních jednání
-
§ 304 – zákaz jiné výdělečné činnosti během trvání zaměstnání
-
§ 346d odst. 7 – smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích
-
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění
NahoruPodstata konkurenční doložky
Podstatou konkurenční doložky je závazek zaměstnance, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání (tedy nejen pracovního poměru, ale též pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti, popř. dohodou o provedení práce) zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Tomu odpovídá závazek zaměstnavatele poskytnout za to zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání.
NahoruPravidla konkurenční doložky
Konkurenční doložka je v ZP postavena především na následujících pravidlech:
-
může být obsahem pracovní smlouvy nebo jakékoliv jiné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem,
-
vyžaduje se zásadně písemná forma; pokud smluvní strany absenci písemné formy dodatečně neodstraní (nezhojí vadu formy), bude konkurenční doložka neplatná,
-
doba, po kterou se zaměstnanec zdrží výkonu konkurenční činnosti, může činit maximálně 1 rok od skončení zaměstnání,
-
peněžité vyrovnání ze strany zaměstnavatele musí dosahovat nejméně poloviny průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, a to za každý měsíc plnění závazku; splatné je peněžité vyrovnání pozadu za měsíční období, pokud se smluvní strany nedohodly na jiné době splatnosti,
-
konkurenční doložku lze uzavřít pouze s takovým zaměstnancem, od něhož to lze spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal (získá) v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při konkurenční činnosti by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost,
-
z možnosti uzavřít konkurenční doložku zákoník práce výslovně vylučuje pedagogické pracovníky škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí, kde předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, a pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb; konkurenční doložku nelze uzavřít ani s úředníkem podle zákona o úřednících územních samosprávných celků,
-
aby mělo sjednání konkurenční doložky pro zaměstnavatele vůbec smysl, může být v dohodě o ní sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší; výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu výše uvedených podmínek a jejím zaplacením závazek zaměstnance zaniká.
NahoruZánik závazku
Závazky vyplývající z konkurenční doložky mohou zaniknout zejména na základě dohody smluvních stran, již zmíněným zaplacením smluvní pokuty nebo výpovědí ze strany zaměstnance, popř. odstoupením ze strany zaměstnavatele.
Právo vypovědět konkurenční doložku má zaměstnanec dle ZP v případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Konkurenční doložka pak zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Na výpověď dohody klade ZP požadavek písemné formy.
NahoruOdstoupení od konkurenční doložky
Konkurenční doložka může zaniknout též na základě odstoupení, a to ze strany buď zaměstnance, nebo zaměstnavatele. Institut odstoupení od smlouvy je obecně upraven v ustanovení § 2001 a násl. NOZ, které je použitelné i pro pracovněprávní účely. Dle výše uvedeného ustanovení občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li to strany nebo stanoví-li tak zákon.
Zákoník práce v této souvislosti stanoví, že zaměstnavatel může od konkurenční doložky odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru (popř. jiné formy pracovněprávního vztahu). Odstoupení musí být písemné. Odstoupení ze strany zaměstnance by bylo myslitelné jen pro případ, že by byla taková možnost v konkurenční doložce sjednána.
V praxi se vedly diskuse o tom, zdali též zaměstnavatel potřebuje k odstoupení důvod sjednaný v konkurenční doložce, neboť ze znění ZP vyplývá, že je omezen sice časově, nikoliv ale nějakým důvodem. K této otázce již existuje judikát Nejvyššího soudu, který dospěl k závěru, že smyslem (účelem) výše citované formulace je vymezit pouze časové období, v němž je odstoupení přípustné, a vyloučit tak možnost zrušení konkurenční doložky ze strany zaměstnavatele v době, kdy již zaměstnancův pracovní poměr skončil a kdy by měl pobírat od zaměstnavatele sjednané peněžité vyrovnání. Nejde tak o zákonný důvod k odstoupení od konkurenční doložky a rovněž pro zaměstnavatele by musel být se zaměstnancem sjednán.
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2012
Novela zákoníku práce účinná od 1. 1. 2012 přinesla v právní úpravě konkurenční doložky několik důležitých změn:
-
výslovně se již hovoří i v textu zákona o konkurenční doložce, nikoliv v obecné poloze o dohodě,
-
bylo vypuštěno omezení, že pokud byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba, konkurenční doložku je možné uzavřít nejdříve po jejím uplynutí; v současné době tak není vyloučeno, že se zaměstnancem bude souběžně sjednána zkušební doba i konkurenční doložka,
-
minimální výše přiměřeného peněžitého vyrovnání, které náleží zaměstnanci za dodržení závazku vyplývajícího z konkurenční doložky, byla snížena na polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc jeho plnění.
Z výše uvedeného výkladu k institutu konkurenční doložky vyplývá, že smluvní strany pracovněprávního vztahu by si měly při uvažování o jejím sjednání a v průběhu jejího trvání dát pozor zejména na následující skutečnosti:
-
povinnost písemné formy jak samotné konkurenční doložky, tak její případné výpovědi nebo odstoupení od ní,
-
vzájemnost závazků; na jedné straně závazek zaměstnance zdržet se výkonu konkurenční činnosti, na straně druhé závazek zaměstnavatele zaplatit zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání,
-
omezení co do trvání závazku zaměstnance z konkurenční doložky, tak co do okruhu zaměstnanců, s nimiž je možno ji vůbec sjednat.
Obchodní tajemství
Samostatné upozornění se týká tzv. obchodního tajemství. To dle ustanovení § 504 NOZ tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Často se stává, že zaměstnanec v rámci svého pracovněprávního vztahu přichází do styku se skutečnostmi tvořícími obchodní tajemství, a přitom s ním zaměstnavatel nesjednal konkurenční doložku. To ale neznamená, že zaměstnavatel nemá proti případnému zneužití těchto skutečností svým bývalým zaměstnancem žádné ochrany. Pokud by totiž tento zaměstnanec neoprávněně sdělil, zpřístupnil pro sebe nebo pro jiného či využil obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu, jde o porušení obchodního tajemství dle ustanovení § 2985 NOZ. Zaměstnavatel má pak právo dle § 2988 NOZ požadovat po rušiteli, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Nehledě na to, že jednání bývalého zaměstnance může mít i trestněprávní rovinu.
Všechno výše uvedené platí samozřejmě též v případě, že konkurenční doložka se zaměstnancem sjednána byla.
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu, přičemž s ním sjednal druh práce zedník, zkušební dobu v délce 3 měsíců a konkurenční doložku, dle které se zaměstnanec musel zdržet po dobu 2 let po skončení pracovního poměru konkurenční výdělečné činnosti. Za případné nedodržení tohoto závazku byla dohodnuta smluvní pokuta, jejíž výše byla první měsíce závazku nastavena vysoko a s plynutím doby 2 let klesala.
Pokud by dotčenou konkurenční doložku hodnotil soud z hlediska její platnosti nebo orgán inspekce práce z hlediska dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, nepochybně by nemohl přehlédnout, že:
-
doba, po kterou měl platit závazek zaměstnance ve vztahu k jeho případné konkurenční činnosti, přesáhla maximální hranici 1 roku,
-
ke sjednání dohody došlo se zedníkem, u něhož se nedá předpokládat, že by se v rámci svého pracovního poměru dostal do styku s informacemi, postupy či poznatky, které by pak mohl k tíži zaměstnavatele využít při své výdělečné činnosti.
Co se týče sestupné tendence výše smluvní pokuty, zákoník práce takovou možnost nevylučuje. Naopak, taková varianta je vhodná i s ohledem na to, že s přibývajícím časem riziko zneužití informací a poznatků bývalým zaměstnancem klesá.
Judikatura
ÚS, II. ÚS 192/95
K hodnocení tzv. konkurenčních ujednání je třeba přistupovat jednotlivě, případ od případu, a zohledňovat přitom důležité ukazatele, jako je výše sjednané pokuty, délka doby pracovního poměru, délka doby závazku, povaha provozu atd., to vše s tím, že nejen získávání zkušeností, poznatků, ale i jejich využívání je tou nejpřirozenější součástí lidské existence.
NS 21 Cdo 1098/2003
Ujednání o tzv. konkurenční doložce je třeba chápat jako vzájemný (synallagmatický) závazek, při němž si bývalí účastníci pracovního poměru poskytují hospodářský prospěch navzájem a jsou si navzájem dlužníky i věřiteli. Závazku zaměstnance, aby využíval po skončení pracovního poměru svojí odborné kvalifikace jen v omezeném rozsahu, odpovídá jen taková povinnost zaměstnavatele, která přináší hospodářský prospěch zaměstnanci přímo v době trvání jeho závazku, tj. také po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru.
Ve smlouvě o konkurenční doložce musí být obsaženy podmínky vymezující práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele ve vztahu ke konkurenčnímu ujednání jako jejich vzájemnému závazku. Vedle určení doby, po kterou se zaměstnanec zavazuje nekonkurovat svému zaměstnavateli, a vymezení činnosti, kterou se po tuto dobu zavazuje…
