dnes je 27.12.2024

Input:

§ 304 ZP Výkon jiné výdělečné činnosti

16.7.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

2.13.304
§ 304 ZP Výkon jiné výdělečné činnosti

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 303 odst. 3 až 6 – přísnější omezení jiné výdělečné činnosti pro některé kategorie zaměstnanců

    • § 310, 311 – výkon konkurenční činnosti (bývalým) zaměstnancem po skončení zaměstnání (úprava tzv. konkurenční doložky)

  • Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 16 odst. 3 až 6 – základní povinnosti úředníka a omezení jiné jeho výdělečné činnosti

  • Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 2 – vymezení tzv. veřejného funkcionáře

    • § 4-6 – omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi

    • § 23 – pokuty za porušení povinnosti veřejným funkcionářem (přestupek)

Komentář

Zákoník práce nebrání tomu, aby si zaměstnanec během trvání svého zaměstnání "přivydělával". Co musejí ale zaměstnanci při sjednávání dalších pracovních poměrů, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a stejně tak při výkonu jakékoliv jiné výdělečné činnosti respektovat, je povinnost vyplývající z ustanovení § 304 ZP. Pokud by totiž jiná, další výdělečná činnost zaměstnance byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, pak si musí vyžádat u tohoto zaměstnavatele jeho předchozí písemný souhlas.

Jiná výdělečná činnost

O výkon jiné výdělečné činnosti ve smyslu výše uvedeného ustanovení zákoníku práce půjde, budou-li splněny současně dvě podmínky, a to:

  1. konkurenční charakter činnosti vůči předmětu činnosti zaměstnavatele (Zákoníkem práce předpokládaná shoda) a
  2. její výdělečnost, tj. spojitost s poskytováním odměny, resp. získáním majetkového prospěchu.

Co lze a co už nelze považovat za činnost shodnou s předmětem zaměstnavatele, vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu. Jeho rozhodování se dá shrnout do následujících obecných závěrů:

  • mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (či jeho dalším zaměstnavatelem) může dojít ke konkurenčnímu střetu zájmů nebo by zaměstnanec mohl ve své souběžné výdělečné činnosti zneužít u zaměstnavatele nabytých informací

  • rozhodující není to, co zaměstnanec u dalšího zaměstnavatele koná (druh práce), shoda je poměřována ve vztahu ke konkurenčnímu zaměstnavateli a jeho činnosti; to současně tedy nevylučuje, aby zaměstnanec konal u více zaměstnavatelů totéž, pakliže si tito nijak nekonkurují a není dána shoda v jejich činnosti.

Přísnější omezení zaměstnance

V této souvislosti nutno poznamenat, že pro některé zaměstnance vyplývá ze ZP, popř. ze zvláštních právních předpisů, omezení mnohem přísnější. Platí to např. pro zaměstnance uvedené v ustanovení § 303 odst. 1 ZP (jde kupř. o zaměstnance ve správních úřadech) nebo pro úředníky územních samosprávných celků podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

Prvně jmenovaní nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a podnikat mohou jen s předchozím písemným souhlasem svého zaměstnavatele. Zákaz členství v uvedených orgánech neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.

Úředníci územních samosprávných celků

Co se týče úředníků územních samosprávných celků, ti nesmějí být členy řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání, s výjimkou případu, kdy jsou do takového orgánu vysláni územním samosprávným celkem, jehož jsou zaměstnanci. Úředníkovi, který byl do takového orgánu vyslán územním samosprávným celkem, nenáleží pak odměna za výkon funkce a nesmí mu být poskytnuta ani po skončení pracovního poměru. Jakoukoliv jinou výdělečnou činnost může navíc úředník vykonávat jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, u něhož je zaměstnán.

Zákon o střetu zájmů

Speciálně ZP odkazuje v poznámce pod čarou na zákon o střetu zájmů. Tento zákon s účinností od 1. 1. 2007 upravuje některé otázky týkající se tzv. veřejných funkcionářů, a to mj. omezení některých jejich činností a neslučitelnost výkonu jejich funkce s jinými funkcemi. Mezi veřejné funkcionáře, na něž dopadají povinnosti dle zákona o střetu zájmů, řadí tento zákon např. též

  • člena statutárního orgánu, člena řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,

  • vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení, jak jsou vymezeny v ustanovení § 124 odst. 3 ZP pro účely tzv. příplatku za vedení, a to u právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,

  • vedoucí organizační složky státu, a vedoucí zaměstnance 2. až 4. stupně řízení (viz výše) v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajských služeb,

  • vedoucí úředníky územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazené do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy.

Na výše uvedené kategorie zaměstnanců se ale povinnosti vyplývající ze zákona o střetu zájmů vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti:

  • nakládají s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,

  • bezprostředně se podílejí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,

  • rozhodují ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo

  • se podílejí na vedení trestního stíhání.

Pokuta veřejnému funkcionáři

Žádný z výše uvedených veřejných funkcionářů se "nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu funkce stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické osoby, anebo uzavřít pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo zaměstnavatel v posledních 3 letech přede dnem skončení funkce veřejného funkcionáře uzavřeli smlouvu se státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo zřízenou či založenou státem nebo územním samosprávným celkem, jednalo-li se o nadlimitní veřejnou zakázku, a pokud veřejný funkcionář nebo orgán, ve kterém veřejný funkcionář působil, o takové smlouvě rozhodoval". Za porušení této povinnosti může být veřejnému funkcionáři uložena soudem pokuta ve výši od 25 000 Kč do 500 000 Kč.

Rozvázání pracovního poměru

Jestliže zaměstnanec zaměstnání již sjednal nebo započal s výdělečnou činností, aniž by si dotčený písemný souhlas zaměstnavatele obstaral, nebo zaměstnavatel souhlas sice udělil, ale následně jej odvolal, musí zaměstnanec výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu skončit, a to způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (u pracovního poměru např. výpovědí s dvouměsíční výpovědní dobou). V opačném případě se vystavuje riziku rozvázání pracovního poměru pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 nedoznala právní úprava žádné změny.

Pokud zaměstnavatel vysloví s výdělečnou činností zaměstnance souhlas a posléze ho odvolá, musí toto odvolání vyhotovit v písemné podobě a uvést v něm důvody změny svého rozhodnutí.

Předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele netřeba, resp. zákaz se neuplatní, pokud jde o vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární a uměleckou činnost zaměstnance, správu vlastního majetku a u úředníků územních samosprávných celků ještě o činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad nebo o činnost v poradních orgánech vlády.

Za výdělečnou činnost ve smyslu komentovaného ustanovení lze dle judikatury považovat i to, že zaměstnanec je současně členem statutárního nebo kontrolního orgánu konkurenční společnosti, aniž by záleželo nutně na tom, zdali společnost v dané chvíli vyvíjí nějakou relevantní činnost. Naproti tomu být "jen" jejím společníkem nebo akcionářem bez aktivní účasti na činnosti této společnosti (jde jen o majetkovou účast v ní), nezakládá povinnost žádat zaměstnavatele o předchozí písemný souhlas.

Judikatura

NS ČR 2 Cdon 1652/97

Výkon práv a povinností společníka ve společnosti s ručením omezeným vyplývající z pouhé kapitálové účasti ve společnosti není sám o sobě výdělečnou činností ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. (nyní § 304 ZP), i když jde o společnost, která má shodný předmět činnosti (podnikání) jako případný zaměstnavatel společníka. O výkon takové výdělečné činnosti se může jednat tehdy, jestliže se zaměstnanec ve společnosti s ručením omezeným podílí (kromě výkonu práv a povinností společníka vyplývajících jen z jeho kapitálové účasti ve společnosti) na činnosti společnosti vymezené předmětem činnosti (podnikání) zapsaným v obchodním rejstříku.

NS ČR 21 Cdo 1628/97

Za výdělečnou činnost, k níž je třeba předchozího souhlasu zaměstnavatele, je nutno považovat i ten případ, jestliže je zaměstnanec jednatelem společnosti s ručením omezeným, která má v předmětu podnikání, zapsaném v obchodním rejstříku, uvedenou činnost shodnou s předmětem činnosti (podnikání) jeho zaměstnavatele, i když společnost tuto činnost dočasně nebo trvale nevyvíjí.

VS R 3 Cmo 260/97

Pokud si zaměstnanec svým

Nahrávám...
Nahrávám...