§ 203 ZP Jiné úkony v obecném zájmu

2.8.203

§ 203 ZP Jiné úkony v obecném zájmu

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 22–29 – kolektivní smlouva

  • § 47 – nástup zaměstnance zpět do práce mj. po skončení výkonu činnosti pro odborovou organizaci a povinnosti zaměstnavatele s tím spojené

  • § 200 – základní ustanovení o překážkách v práci z důvodu obecného zájmu

  • § 203a – pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

  • § 206 – společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance

  • § 305 – vnitřní předpis

  • § 351 a násl. – průměrný výdělek

• Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 82

• Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 55

• Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 62

 NahoruVýkon funkce člena orgánu odborové organizace a jiná odborová činnost

Je třeba zásadně rozlišovat mezi dvěma překážkami v práci z důvodu obecného zájmu, které jsou vázány na činnost v odborové organizaci. Ta první [ dle § 203 odst. 2 písm. a) bod 1] spočívá ve výkonu funkce člena orgánu odborové organizace (zpravidla předsedy závodního výboru) a je spojena s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, kdežto ta druhá je naplněna jinou odborovou činností, která zaměstnavatelem placená není [ dle § 203 odst. 2 písm. b) ZP ].

V praxi se objevují občas potíže s určením, které konkrétní činnosti člena (orgánu) odborové organizace jsou spojeny s pracovním volnem placeným, a jde tedy o "výkon funkce", a ke kterým poskytuje zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady příjmu, protože jsou zahrnuty mezi "jinou odborovou činnost" (zákon sám zde zmiňuje toliko účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech). Dle stanoviska AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů je nutné § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 o právu zaměstnance na placené pracovní volno k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace vykládat spíše restriktivně a s přihlédnutím k účelu pracovního volna a k tomu, že jde o pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Činností ve smyslu citovaného ustanovení lze podle AKV rozumět pouze ty činnosti, při nichž zaměstnanec jako člen orgánu odborové organizace plní její zákonnou působnost v rámci daného zaměstnavatele. Typicky jde o účast zaměstnance na kolektivním vyjednávání a příprava na ně, přenos informací od zaměstnavatele směrem k zaměstnancům, šetření a projednávání pracovních úrazů, projednávání vnitřních předpisů, účast na jednání s vedoucími zaměstnanci, které se týká zaměstnaneckých otázek, projednávání výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru apod.

Naopak výše uvedenému rámci nelze podřadit např. činnost zaměstnance jako člena odborové organizace na přípravě vydání interního časopisu, vkládání obsahu na webové stránky nebo intranet odborové organizace, účast na jednáních orgánů odborového svazu a cesta k nim, vyřizování elektronické pošty se zaměstnanci coby členy odborové organizace, telefonáty na ústředí apod. Tyto činnosti jsou totiž fakticky vykonávány ve vztahu k jinému subjektu (např. ve vztahu k odborovému svazu), nebo jde o činnosti, které nejsou plněním role orgánu odborové organizace směrem k zaměstnavateli podle zákoníku práce. V těchto případech by zaměstnanci vzniklo právo pouze na pracovní volno ve smyslu § 203 odst. 2 písm. b) ZP bez práva na náhradu mzdy nebo platu.

Řešením je, aby si sociální partneři vymezili rámec takové činnosti v kolektivní smlouvě, a bylo tak dopředu patrné, pod kterou z výše popsaných variant bude příslušná činnost spadat.

 NahoruDarování krve a aferéza

K činnosti dárce při odběru krve a při aferéze (jde o metodu umožňující odběr různých složek krve, např. krevních destiček, krevní plazmy nebo bílých krvinek) přísluší zaměstnanci pracovní volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, má zaměstnanec právo na pracovní volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Daruje-li zaměstnanec jiný biologický materiál než krev, platí výše uvedené obdobně, jen namísto 24 hodin od nástupu cesty k odběru počítá zákoník práce se 48 hodinami. Přitom ale podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce (zaměstnance) umožňuje lékaři určit, že pracovní volno se zkracuje nebo prodlužuje. Prodloužení přichází však v úvahu nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru.

V praxi může nastat jak případ, že zaměstnanec se po odběru vrací do zaměstnání a pracovní volno tak bude trvat třeba jen…