2.6.112
§ 112 ZP Zaručená mzda
Ing. Ivan Tomší
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
NahoruNejnižší úrovně zaručené mzdy
Nástrojem zvýšené ochrany zaměstnanců proti poskytování mezd nebo platů nepřiměřeně nízkých jsou nejnižší úrovně zaručené mzdy. V podnikatelské sféře se nejnižší úrovně zaručené mzdy uplatní u těch zaměstnavatelů, u nichž zaměstnanci nepožívají mzdové ochrany prostřednictvím kolektivního vyjednávání. U zaměstnavatelů, u nichž je mzda sjednána v kolektivní smlouvě, se nejnižší úrovně zaručené mzdy neuplatní. Bez výjimky se uplatní nejnižší úrovně zaručené mzdy ve sféře veřejných služeb a správy, ve které přísluší zaměstnancům za vykonanou práci plat.
Mzda nebo plat u uvedených zaměstnavatelů nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy. Stanovují se jimi hranice nejnižšího přijatelného výdělku, které jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, kterou zaměstnanec vykonává. Vychází se z předpokladu, že ochrana zajišťovaná pouze jedním výdělkovým minimem (minimální mzdou) vede ve svém důsledku k nivelizaci příjmů zaměstnanců bez ohledu na hodnotu jejich práce.
Valorizační podmínky pro sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy a pravidla pro stanovení nižších sazeb podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance jsou stanoveny stejné jako pro minimální mzdu. Zákoník práce předpokládá, že sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy budou vyhlašovány zpravidla na následující kalendářní rok s ohledem na vývoj mezd a spotřebitelských cen. Diferenciace sazeb nejnižších úrovní zaručené mzdy je omezena podmínkou nejmenšího přijatelného poměru mezi nejvyšší a nejnižší sazbou 2:1 (sazbou stanovenou v 8. skupině prací k sazbě stanovené pro 1. skupinu prací) a tím, že nejnižší částka nesmí být nižší než minimální mzda.
Sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy činí podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin (částky platné od 1. 1. 2021):
Snížené sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy se nadále nestanoví a § 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, byl s účinností od 1. ledna 2017 zrušen.
Ustanovení § 5 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o zvýšení sazeb minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zkrácené stanovené týdenní pracovní doby se vztahuje na sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy stejně jako na sazby minimální mzdy.
V následující tabulce jsou uvedeny sazby (částky platné od 1. 1. 2021) pro jednotlivé typy zkrácené stanovené týdenní pracovní doby (37,5 hodiny v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu a v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, 38,75 hodiny v dvousměnném pracovním režimu).
NahoruRozdělení prací do skupin
Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován…