§ 11 ZP Vedoucí zaměstnanci

2.1.11

§ 11 ZP Vedoucí zaměstnanci

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 33 odst. 3 a 4 – vznik pracovního poměru jmenováním u zákonem stanoveného okruhu vedoucích zaměstnanců

  • § 35 odst. 1 písm. b) – maximální délka sjednané zkušební doby u vedoucích zaměstnanců

  • § 42 odst. 2 – pověření vedoucího zaměstnance jiné organizační složky zaměstnavatele pro účely přidělování práce zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu

  • § 73 a 73a – odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa

  • § 101 odst. 2 – péče o BOZP jako nedílná a rovnocenná součást pracovních povinností vedoucích zaměstnanců

  • § 106 odst. 4 písm. i) – pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v těle zaměstnance

  • § 114 odst. 3 – sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas

  • § 122 odst. 2 – stanovení platu vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele

  • § 123 odst. 3 – zařazení vedoucího zaměstnance do platové třídy

  • § 124 – příplatek za vedení

  • § 260 – úhrada schodku společně zavázaných zaměstnanců a podíl vedoucího zaměstnance

  • § 262 – určení výše požadované náhrady škody způsobené vedoucím zaměstnancem, který je statutárním orgánem

  • § 302 – povinnosti vedoucích zaměstnanců

  • § 309 odst. 2 písm. d) – určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat a kontrolovat práci konanou dočasně přiděleným zaměstnancem agentury práce

  • § 312 odst. 2 – možnost vedoucího zaměstnance nahlížet do osobního spisu jiných zaměstnanců

• Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 odst. 5 a 7 – vedoucí úředník a vedoucí úřadu

  • § 12 – odvolání vedoucího úředníka a jeho vzdání se výkonu funkce

  • § 27 – vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů

Na mnoha místech a v různých souvislostech uvádí zákoník práce, popř. jiné právní předpisy, pojem "vedoucí zaměstnanec". Proto je třeba, aby byl tento pojem legálně vymezen, a zákoník práce tak činí ve svém ustanovení § 11 ZP. Z definice vedoucího zaměstnance je patrné a soudní judikatura to potvrzuje nebo rozvíjí, že jde o zaměstnance:

• kterému je podřízen alespoň jeden další zaměstnanec; není nutné, aby měl oprávnění zastupovat zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích (právně za něho jednat), postačuje jeho oprávnění ukládat pracovní úkoly a dávat závazné pokyny podřízeným zaměstnancům,

• jehož stav nadřízenosti vůči jiným (podřízeným) zaměstnancům je konstituován právním předpisem nebo vnitřním organizačním předpisem upravujícím strukturu zaměstnavatele (např. organizačním řádem); vedoucím zaměstnancem je přitom i ten zaměstnanec, který zatím a dočasně žádné podřízené zaměstnance fakticky nemá, zpravidla proto, že dotčená pracovní místa ještě nebyla obsazena konkrétními osobami, ale organizační předpis zaměstnavatele s nimi počítá.

Z výše uvedeného vyplývá, že vedoucím zaměstnancem není ten, kdo pouze dočasně zastupuje nepřítomného vedoucího zaměstnance (například pro jeho krátkodobou nepřítomnost), a jinak nemá podřízené zaměstnance, nebo jeho postavení jako vedoucího zaměstnance není konstituováno žádným právním ani vnitřním předpisem zaměstnavatele. Vedoucím zaměstnancem není podle soudní judikatury ani ten, kdo by byl krátkodobě pověřen řízením dílčího pracovního procesu, aniž by opět jeho postavení v tomto směru bylo zakotveno v jakémkoli vnitřním předpisu.

Postavení vedoucího zaměstnance se promítá do řady pracovněprávních institutů a liší se od podmínek pro řadové zaměstnance. Zmínit lze především tyto skutečnosti:

• vedoucím zaměstnancům ukládá zákoník práce speciální povinnosti, a to ve svém § 302; tyto povinnosti korespondují s oprávněním vedoucích zaměstnanců organizovat, řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců,

• s vedoucím zaměstnancem lze sjednat delší zkušební dobu (§ 35 odst. 1 ZP), popř. mzdu s přihlédnutím k většímu rozsahu práce přesčas (§ 114 odst. 3 ZP) než u řadových zaměstnanců,

• pracovní poměr mnoha vedoucích zaměstnanců (na pracovních místech zmíněných v ustanovení § 33 odst. 3 ZP nebo ve zvláštních právních předpisech) se zakládá nikoliv pracovní smlouvou, ale jmenováním; z toho pak vyplývá i možnost takového vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat, resp. jeho možnost se vedoucího pracovního místa vzdát (§ 73 a 73a ZP),

• v platové sféře je pozice vedoucího zaměstnance spojena s poskytováním příplatku za vedení, jehož výše se odvíjí od stupně řízení a náročnosti řídicí práce, a

• vedoucí zaměstnanec musí počítat s přísnějším posouzením jeho podílu na případném schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování společně zavázaným zaměstnancům (§ 260 ZP).

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1.2012

Ustanovení § 11 ZP bylo novelou legislativně technicky zpřesněno a vymezuje už…