2.1.11
§ 11 ZP Vedoucí zaměstnanci
Mgr. Lenka Pavelková
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 18 – o právních jednáních
-
§ 19 a 20 – o neplatnosti právních jednání v základních pracovněprávních vztazích
-
§ 33 odst. 3 a 4 – o vzniku pracovního poměru jmenováním u zákonem stanoveného okruhu vedoucích zaměstnanců
-
§ 73 a 73a – o odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa
-
§ 302 – o povinnostech vedoucích zaměstnanců
-
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Rozdíly ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1.2012
Ustanovení § 11 ZP bylo novelou legislativně technicky zpřesněno.
Zaměstnanec má právo si stěžovat na výkon práv a povinností vyplývajících ze základních pracovněprávních vztahů, tedy i na jednání vedoucího zaměstnance, a zaměstnavatel je povinen tuto stížnost se zaměstnancem projednat, avšak právní jednání, například výpověď z pracovního poměru, dává zaměstnanci vždy zaměstnavatel jako takový, nikoliv vedoucí zaměstnanec jako osoba. Vedoucí zaměstnanec tedy nejedná jménem svým, ale jménem zaměstnavatele.
Stav nadřízenosti a podřízenosti může vyplývat z právního předpisu nebo z vnitřního organizačního předpisu upravujícího organizační strukturu zaměstnavatele. Při splnění této podmínky není právní postavení vedoucího zaměstnance dotčeno, nejsou-li fakticky obsazena podřízená pracovní místa. Vedoucí zaměstnanec i tak zůstává vedoucím.
Není rovněž rozhodující, zda vedoucí zaměstnanec vedle práva vydávat závazné pokyny podřízeným zaměstnancům může rovněž jménem zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích vést právní jednání, či zda toto oprávnění mají jen někteří vedoucí zaměstnanci.
Judikatura
NS sp. zn. 21 Cdo 2633/2004
Pro posouzení, zda jde o vedoucího zaměstnance, není podstatné, jakým…