§ 105 ZP Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

 NahoruÚrazový děj

Předpokladem vzniku úrazu je proběhlý úrazový děj, při kterém došlo k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance. Za úrazový děj, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví, považuje:

• zákoník práce (§ 271k odst. 1 ZP) takové poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů;

• judikatura i případy náhlého porušení zdraví, které bylo způsobeno krátkodobými zevními vlivy, např. byl-li zaměstnanec při práci, na kterou není zvyklý a která je nepřiměřená jeho tělesným možnostem, nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překonávat vnější odpor a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tato tělesná námaha by musela pak být příčinou následku, o jehož odškodnění se jedná. Přitom nemusí jít o jedinou příčinu úrazu, nýbrž stačí, když jde o jednu z příčin, avšak důležitou, podstatnou a značnou.

Porušením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale i psychické.

Pokud zaměstnavatel při objasňování nezjistí, že proběhl úrazový děj, a vyhodnotí vzniklou poruchu zdraví zaměstnance tak, že se nejedná o úraz, pak nevzniká ani povinnost provést záznam do Knihy úrazů ani vyhotovit Záznam o úrazu. Posuzování, zda šlo o "pracovní" úraz, pak zcela odpadá, protože k úrazu vůbec nedošlo; odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nemůže vůbec vzniknout.

 NahoruPracovní úraz

Pokud zaměstnavatel vyhodnotí, že porucha zdraví, ke které u zaměstnance došlo, je úrazem, pak je třeba posoudit vzniklý úraz z dalšího hlediska, a to zda vzniklý úraz lze považovat za úraz pracovní. Úraz je pracovním úrazem, pokud k němu dojde:

• při plnění pracovních úkolů (§ 271k odst. 1 a § 273 ZP),

• v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů (§ 271k odst. 1 a § 274 ZP) nebo

• pro plnění pracovních úkolů (§ 271k odst. 2 ZP).

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (§  271k odst. 3 ZP).

 NahoruÚkony zaměstnavatele při vzniku úrazu

Úkony, které je zaměstnavatel, u něhož k úrazu došlo, povinen zajistit a provést, mají za cíl nejen objasnit příčiny a okolnosti úrazu vlastních zaměstnanců i zaměstnanců jiného zaměstnavatele, ale též zdokumentovat úraz za účasti poškozeného a svědků, zástupců zaměstnanců a pokud možno též zaměstnavatele jiného zaměstnance (zaměstnavatel je povinen ho bez zbytečného odkladu uvědomit o úrazu a umožnit mu účast na objasňování příčin a okolností vzniku úrazu). Veškerá zjištění, která budou shromážděna, budou sloužit jednak při přijímání opatření k prevenci rizik proti opakování pracovních úrazů ze stejných příčin a zdrojů, jednak k rozhodování o odškodnění úrazu.

Zaměstnavatel je povinen ohlásit vznik úrazu orgánům a institucím stanoveným v nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

 NahoruKniha úrazů

V knize úrazů se evidují všechny úrazy, které na pracovišti vznikly, i když jimi nebyla bezprostředně způsobena pracovní neschopnost nebo pracovní neschopnost nepřesahovala tři kalendářní dny. Kniha úrazů může být vedena v listinné podobě jako sešit, jako "vazač" s vkládanými listy, ale také může být vedena v elektronické podobě. Podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb. evidence v knize úrazů musí obsahovat všechny údaje taxativně stanovené nařízením vlády.

 NahoruZáznam o úrazu

Záznam o úrazu, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., slouží k zaznamenání všech důležitých informací a zjištění ohledně vzniku úrazu. V záznamu o úrazu se vedle identifikačních údajů zaměstnavatele a zaměstnance uvádí zejména zdroj a příčiny vzniku úrazu a popis okolností, za nichž k úrazu došlo. Povinnost vyhotovit záznam má zaměstnavatel ohledně úrazu, jehož následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Záznamy se vyhotovují pro zaměstnavatele, postiženého zaměstnance, případně jeho pozůstalé rodinné příslušníky, a pro stanovené orgány a instituce, kterým je zaměstnavatel povinen záznamy o úrazech zasílat.

Záznam o úrazu – hlášení změn, jehož obsahové náležitosti jsou stanoveny vzorem formuláře, který tvoří přílohu č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., je určen pro situace, kdy zaměstnavatel odešle vyhotovený záznam o úrazu a následně se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů v záznamu o úrazu. Případy, kdy je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn a komu a v jakých lhůtách je třeba jej zaslat, stanoví nařízení vlády č. 201/2010 Sb.

 NahoruOpatření proti opakování pracovních úrazů

Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence rizik vyhodnotit zjištění, která získal v souvislosti se vznikem úrazu na pracovišti, a zahrnout do prevence rizik taková opatření, která by vyloučila, resp. omezila vznik obdobných pracovních úrazů, resp. pracovních úrazů vzniklých ze stejných zdrojů, příčin a obecných okolností.

 NahoruNemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

Ohledně nemocí z povolání, které vznikly u zaměstnanců na pracovištích zaměstnavatele, musí vést zaměstnavatel evidenci postižených zaměstnanců a musí uplatňovat účinná opatření k odstranění či minimalizaci působení rizikových faktorů vyvolávajících nemoci z povolání. Na rozdíl od pracovních úrazů však zaměstnavatel nemá ohledně nemocí z povolání žádnou ohlašovací povinnost.

 NahoruMožnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

Od ustanovení § 105 odst. 1 ZP, spočívajícího ve slovech "Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu", odst. 3 písm. a) a odst. 4 a 7, kterým se zapracovávají předpisy Evropské unie, je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.