VYBRANÉ PŘESTUPKY PŘI ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY
Zaměstnavatelé se mohou dopustit přestupku při rozvržení pracovní doby zejména tím, že nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce, překročí maximální délku směny anebo nestanoví začátek a konec směn. Za tato pochybení hrozí pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
Zaměstnavatelé mají povinnost rozvrhnout pracovní dobu a určit začátek a konec směn. Pro zaměstnance je rozvržení pracovní doby významné z důvodu zajištění dojíždění do práce a sladění pracovního a osobního života, a proto jsou zaměstnavatelé povinni vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Taková dohoda nemusí být činěna v každém jednotlivém případě a je možné ji generálně zahrnout do pracovní smlouvy.
Příklad č. 1
Zaměstnanec souhlasí s tím, že zaměstnavatel vypracuje písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámí s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději dva pracovní dny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.
Toto smluvní ujednání může přijít zaměstnavatelům vhod, zejména dostanou-li se do situace, kdy nejsou schopni rozvrh pracovní doby a především změny v tomto rozvrhu určovat v takovém předstihu, jak předpokládá zákoník práce. Pro úplnost je nutné zmínit, že na zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele (home office), ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se nevztahuje právní úprava rozvržení pracovní doby.
Zaměstnavatelé se dále mohou dopustit přestupku tím, že nepřihlédnou při zařazení zaměstnance do směn k jeho potřebě péče o dítě. Za toto pochybení hrozí pokuta až do výše 300 000 Kč.
U zaměstnanců pečujících o děti je zaměstnavatel povinen přihlížet při zařazování do směn k jejich potřebám, přičemž zařazení do směn by nemělo podstatným způsobem znemožňovat péči o dítě. Toto pravidlo se vztahuje na všechny zaměstnance pečující o děti, a to bez ohledu na věk dětí. Zaměstnanci pečující o dítě mladší než 15 let, stejně jako těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnanci pečující o vážně závislou osobu, mohou navíc požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby a zaměstnavatelé jsou povinni žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Vážné provozní důvody jsou v soudní praxi vykládány úzce a je kladen důraz na to, aby zaměstnavatelé vyšli zaměstnancům vstříc, je-li to alespoň trochu možné. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 17. prosince 2003, sp. zn. 21 Cdo 1561/2003, uvádí, že pouze v případě, že by vyhověním takové žádosti byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz u zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
VYBRANÉ PŘESTUPKY PŘI POSKYTOVÁNÍ PŘESTÁVEK A NEPŘETRŽITÉHO ODPOČINKU
Zaměstnavatelé se mohou dopustit přestupku tím, že neposkytnou zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, anebo odečtou u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Za tato pochybení hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout zaměstnancům nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým zaměstnancům musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách. Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku anebo konci směny a nezapočítávají se do pracovní doby. Je-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnancům i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby; mladistvým zaměstnancům musí být přestávka na jídlo a oddech poskytnuta vždy.
U vybraných skupin zaměstnanců je navíc povinná bezpečnostní přestávka, která vyplývá ze zvláštních právních předpisů (např. nařízení vlády o odchylné úpravě pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě nebo vyhláška o bezpečnostní letové normě). Má-li zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku, započítává se do pracovní doby, a připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.
Zaměstnavatelé se mohou dále dopustit přestupku tím, že nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby zaměstnanci měli stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami anebo v týdnu. Za tato pochybení hrozí pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Zaměstnavatelé jsou povinni rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanci měli mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanci mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být ve výjimečných případech zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnancům starším 18 let za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. Takto zkrácený odpočinek může být při sezónních pracích v zemědělství zaměstnancům starším 18 let nahrazen tak, že bude poskytnut v období následujících 3 týdnů od jeho zkrácení.
Zaměstnavatelé jsou dále povinni rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanci měli nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin; u mladistvého zaměstnance nesmí nepřetržitý odpočinek v týdnu činit méně než 48 hodin.…