Zaměstnavatelé mají pro zaměstnávání lidí právními předpisy uloženu celou řadu povinností, avšak pouze v případě dopuštění se těch pochybení, která jsou označena za přestupky (dříve nazývané správní delikty), hrozí zaměstnavatelům pokuty a další související nepříjemnosti.
Tento článek navazuje na předchozí díl. V tom dnešním budeme pokračovat s doporučeními ve vztahu ke konkrétním přestupkům o tom, jak by měl zaměstnavatel správně postupovat, aby jim předešel.
PŘESTUPEK NA ÚSEKU PRACOVNÍHO POMĚRU NEBO DOHOD O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
Zaměstnavatel se může dopustit přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Za toto pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
Zaměstnavatel se dále může dopustit přestupku také tím, že neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti (jedno vyhotovení pracovní smlouvy nebo pracovní dohody má zaměstnavatel vydat zaměstnanci). Za nedodržení písemné formy hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Zaměstnání bez sjednané písemné pracovní smlouvy nebo dohody, označované některými zaměstnavateli jako práce na zkoušku, není právními předpisy dovoleno a zaměstnavateli hrozí zmíněná citelná sankce.
Zaměstnavatel se dopustí přestupku také tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Za toto pochybení hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 000 000 Kč.
PRACOVNÍ SMLOUVY
Zaměstnavatel má zajistit, aby pracovní smlouvy sjednávané s uchazeči o zaměstnání obsahovaly alespoň druh práce, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce.
Zaměstnavatelé mají dále poskytnout zaměstnancům transparentní informace o podstatných aspektech pracovního poměru. Mohou tak učinit přímo v pracovní smlouvě nebo na samostatné listině, kterou nazvou např. "Další informace o pracovním poměru", a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Obsahem této informace musí být následující údaje:
- jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,
- bližší označení druhu a místa výkonu práce,
- údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené,
- údaj o výpovědních dobách,
- údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
- údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu, místu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
- údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
- údaj o předpokládané době vyslání do zahraničí a o měně, ve které bude zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance k výkonu práce na území jiného státu).
Příklad č. 1
Zaměstnavatel informuje zaměstnance o bližším označení druhu práce účetní, přičemž mezi základní pracovní úkoly patří kontrola přijatých faktur, příprava salda zákazníků, schvalování závazků dodavatelům a sledování zákaznických účtů a upomínání pohledávek. Tyto základní pracovní úkoly mohou být doplněny písemnými nebo ústními pracovními pokyny nadřízeného vedoucího zaměstnance.
Informace o dovolené, výpovědních dobách a pracovní době mohou být poskytnuty rovněž odkazem na příslušný právní předpis, na kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel informuje zaměstnance o tom, že délka dovolené a způsob jejího určování se řídí zákoníkem práce (v současnosti ustanoveními § 212 a násl. ZP).
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR
V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Uzavírá-li tedy zaměstnavatel dohodu o práci konané mimo pracovní poměr se zaměstnancem, s nímž má souběžně uzavřenou pracovní smlouvu (typicky maminka na rodičovské dovolené), musí být v pracovní dohodě sjednány jiné práce, než jsou sjednány v pracovní smlouvě.
V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, avšak rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce, do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; na základě dohody o pracovní činnosti pak není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, dodržování…
