Pracovnělékařské prohlídky

11.4.5

Pracovnělékařské prohlídky

JUDr. Anna Janáková

Účel pracovnělékařské prohlídky

Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření, se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek, v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (periodické prohlídky), jsou stanoveny v příloze vyhlášky o PLS, pokud není stanoveno jinak.

Jiné právní předpisy

Jinými právními předpisy, které stanoví podmínky zdravotní způsobilosti pro výkon činností, jsou podle vyhlášky o PLS například:

• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví , ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků,

• nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.

Právní úprava jiných právních předpisů je upřednostňována před obecnou právní úpravou pracovnělékařských prohlídek obsaženou ve vyhlášce o PLS.

Obsah pracovnělékařských prohlídek

Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky je základní vyšetření. Výčet zdravotnických výkonů stanoví § 7 odst. 1 VoPLS:

1. rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
2. pracovní anamnéza (zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů),
3. komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu, s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a
4. základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření za podmínek stanovených v § 7 odst. 2 vyhlášky o PLS. Ta lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.

Druhy pracovnělékařských prohlídek

Vyhláška o PLS rozlišuje následující druhy pracovnělékařských prohlídek:

1. vstupní,
2. periodické,
3. mimořádné,
4. výstupní,
5. následné.

Pouze prohlídky vstupní, periodické a mimořádné jsou prohlídky k posuzování zdravotní způsobilosti k práci a v jejich závěru se vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

Prohlídky výstupní a následné jsou prohlídky, při nichž se neposuzuje zdravotní způsobilost k práci, ale posuzuje se zdravotní stav, a v jejich závěru se lékařský posudek nevydává. O provedení výstupní pracovnělékařské prohlídky se vydává potvrzení.

Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.

Vstupní prohlídka

Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.

Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařské prohlídky vždy před vznikem pracovního poměru, právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr (za zákonem stanovených podmínek) a vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Před uzavřením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude mít tuto povinnost, jen má-li být osoba zařazena k práci:

• která je prací rizikovou nebo

• jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou o PLS nebo jinými právními předpisy.

Zaměstnavateli však ZSZS umožňuje vyžádat si vstupní pracovnělékařskou prohlídku i u osob, které mají být na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zařazeny na práci, která není prací rizikovou, bude-li mít pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.

Vstupní prohlídka se provádí též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se podle vyhlášky o PLS rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Periodická prohlídka

Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance nebo k poškození zdraví jiných osob.

Vyhláška o PLS rozlišuje u periodických prohlídek dvě skupiny prací:

• nerizikové práce (kategorie první a kategorie druhé), kdy se periodické prohlídky neprovádějí povinně, ale jen pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel prohlídku vyžadují,

• rizikové práce (kategorie druhé rizikové, kategorie třetí a čtvrté) a práce a činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, u kterých se periodické prohlídky provádějí obligatorně.

Frekvence prohlídek je stanovena odlišně:

• podle rizikovosti práce určené kategorií práce (podle zákona o ochraně veřejného zdraví),

• podle toho, zda jde o práce a činnosti, jejichž součástí je profesní riziko. Práce a činnosti, u nichž se vyskytují profesní rizika, stanoví příloha vyhlášky o PLS v části II.; je zde obsaženo 11 skupin prací a činností, například ve zdravotnictví, obsluha jeřábů a stavebních strojů, obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků, nakládání s výbušninami, práce v hlubinných dolech, práce ve výškách, práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech v zahraničí, obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů, práce záchranářů, noční práce atd.

Intervaly periodických prohlídek jsou stanoveny vyhláškou o PLS následovně:

Stanovené intervaly se nepoužijí, pokud je jiným právním předpisem stanoveno jinak nebo v příloze vyhlášky o PLS stanoveno jinak.

Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.

Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.

Mimořádná prohlídka

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo jestliže dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.

Mimořádná prohlídka se provádí:

1. pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo atomového zákona,
2. pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
3. pokud došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
4. pokud…