11.4.4
Organizace, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb
JUDr. Anna Janáková
NahoruOrganizace pracovnělékařských služeb
Zaměstnavatel může uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, zejména je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné. Důvodů k uzavření smlouvy s více poskytovateli může být více, například také nelze-li pracovnělékařské služby zajistit s ohledem na kapacitní možnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb pouze jedním poskytovatelem.
Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb., s právní účinností zavedla následující novinky do organizace pracovnělékařských služeb:
-
V případě, kdy jsou zaměstnanci vykonávány a uchazeči o zaměstnání mají být vykonávány práce kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, zůstává zaměstnavateli možnost volby vyslat takové zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce k jejich registrujícím poskytovatelům na základě písemné žádosti. U těchto zaměstnanců pak zaměstnavatel zajistí ostatní součásti pracovnělékařských služeb (dohled, poradenství), je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu [ § 54 odst. 2 písm. b) ZSZS ]. Podle důvodové zprávy k návrhu novelizačního zákona by tak mělo být v případě častých pracovních neschopností zaměstnanců, častějšího výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, fluktuace zaměstnanců apod., kdy tyto okolnosti mohou svědčit o tom, že podmínky na pracovišti nejsou vyhovující. Předmětem smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb v takovém případě není provádění pracovnělékařských prohlídek.
-
Zákon č. 373/2011 Sb. umožnil agenturám práce, aby mohly zajištovat pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím nejen svého smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo za zákonem stanovených podmínek registrujícími praktickými lékaři zaměstnanců (pracovnělékařské prohlídky), ale nově též poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce (nové ustanovení § 54 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb.). V takovém případě agentura práce nemusí s poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele uzavírat smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb; podmínky poskytování pracovnělékařských služeb se zahrnou do dohody o dočasném přidělení zaměstnance (§ 307a a násl. ZP).
-
Provádění pracovnělékařských služeb jako "subdodávka (outsourcing)", s cílem zvýšit kapacitu pro poskytování pracovnělékařských služeb, umožnilo nové ust. § 57a zákona č. 373/2011 Sb. smluvnímu poskytovateli pracovnělékařských služeb některou součást těchto služeb zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele – "pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb", na základě písemné smlouvy s ním uzavřené. Je však třeba zdůraznit, že takový postup musí být dohodnut poskytovatelem dopředu v písemné smlouvě o poskytování pracovnělékařských služeb uzavřené se zaměstnavatelem. Smlouvu, kterou mezi sebou bude uzavírat smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb a pověřený poskytovatel pracovnělékařských služeb, zákon reguluje a vymezuje její nezbytné náležitosti.
NahoruObsah pracovnělékařských služeb
Rizikové faktory a rizika ohrožení zdraví
Obsahem pracovnělékařských služeb při hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců (uchazečů o zaměstnání) je zjišťování vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na jejich zdravotní stav a vývoj zdravotního stavu a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to při pracovnělékařských prohlídkách; dále je to hodnocení výsledků sledování zátěže organizmu zaměstnanců působením rizikových faktorů pracovního prostředí. Rizikovým faktorem pracovního prostředí se přitom podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále vyhláška o PLS), rozumí:
- rizikové faktory pracovních podmínek – část I. přílohy č. 2 vyhlášky o PLS a dále
- rizika ohrožení zdraví – část II. přílohy č. 2 vyhlášky o PLS.
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Do hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců patří též zpracování rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání či nemocí souvisejících s prací, hodnocení údajů o vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a s tím související nemocnosti a jiné.
Poradenství
Obsahem poradenství jsou poradenské činnosti v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem, při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť a dalších zařízení zaměstnavatele, při zavádění nových technologií, látek a postupů z hlediska jejich vlivu na pracovní podmínky a zdraví zaměstnanců, při úpravách pracovních míst včetně míst pro zaměstnance se zdravotním postižením, při výběru technických, technologických a organizačních opatření a výběru osobních ochranných pracovních prostředků, v problematice pitného režimu a…
