Mzdová účtárna v příkladech - Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání

     Do doby, než nabude účinnosti zákon č. 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění (ke dni redakční uzávěrky schválil Senát posunutí jeho účinnosti na 1. 1. 2013), je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., starý zákoník práce, tj. přihlásit se k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele pro případ vzniku pracovního úrazu a nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění“). Přitom postupuje podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Zákonné pojištění se nevztahuje na zaměstnavatele, kteří mají postavení státního orgánu. Jedná se např. o ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy ČR (viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky).

     Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele a trvá po dobu existence zaměstnavatele. Znamená to, že i když zaměstnavatel sjedná s jediným zaměstnancem dohodu o provedení práce a jiné zaměstnance nezaměstnává, je povinen se přihlásit k zákonnému pojištění.

     Zaměstnavatel je povinen se bez zbytečného odkladu písemně přihlásit k zákonnému pojištění organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště), a uvést své identifikační číslo. Zaměstnavatelé, jejichž vznik se váže k datu po 31. 12. 1992, se pojišťují u Kooperativy, pojišťovny, a. s. Pokud zaměstnavatelé měli sjednáno zákonné pojištění u České pojišťovny, a. s. (pojištění měli sjednáno k 31. 12. 1992), plní tuto povinnost vůči České pojišťovně, a. s.

     Novelou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), došlo od 1. 1. 2008 k zavedení tzv. maximálního vyměřovacího základu. V § 15a ZoPSZP se stanoví, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zjišťuje, je kalendářní rok. Tím došlo k omezení placení pojistného. Při dosažení maximálního vyměřovacího základu se z příjmu zaměstnance nad tuto výši sociální zabezpečení neodvádí. Pro rok 2009 činí maximální vyměřovací základ 1 130 640 Kč.

     Při výpočtu pojistného pro účely zákonného pojištění je třeba vycházet při výpočtu pojistného placeného zaměstnavatelem z ustanovení § 12 vyhlášky č. 125/1993 Sb.: „Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.“

     Podle stanoviska MF ČR zveřejněného dne 16. 6. 2008 je nutné pro účely zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání postupovat tak, že se pojistné na zákonné pojištění odvede z příjmů, které podléhají odvodu sociálního pojištění, avšak bez ohledu na stanovení maximálního vyměřovacího základu. Tento postup vyplývá z výkladu, že podle § 12 vyhlášky č.125/1993 Sb. existují dva základy:

1. základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění;

2. vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti.

     Oba tyto základy se stanovují shodně podle § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZoPSZP“). Totožnost obou základů se však týká pouze způsobu jejich stanovení, tj. určení, které složky příjmu zaměstnance se do základu započítávají a které nikoliv.

     Omezení uvedené v § 15a ZoPSZP se na výši základu pro pojistné na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele nevztahuje. Tímto ustanovením došlo k omezení pouze jednoho (vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení) z obou vyměřovacích základů. Omezení druhého základu (základ pro výpočet pojistného na zákonné pojištění) z ustanovení § 15a nevyplývá. Zaměstnavatel je tedy povinen vypočítat pojistné na zákonné pojištění ze základu, který je shodný s postupem pro stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení, avšak bez ohledu na maximální vyměřovací základ.

     S účinností od 1. 1. 2009 došlo k další změně v zákoně č. 589/1992 Sb. Vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

     Do vyměřovacího základu se nezahrnují příjmy:

• náhrada škody podle zákoníku práce,

• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné na základě zvláštních právních předpisů (např. zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 218/2002 Sb., zákon č. 312/2002 Sb.) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., 131/2000 Sb.,

• věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.,

• odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,

• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní ohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,

• plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

• pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance v měsíci, kdy má zaměstnanec započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní…