Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

Příklad – zaokrouhlování dovolené:

Zaměstnanci vznikne skutečný nárok za rok ve výši 194 hodiny, protože po celý rok má stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 hodiny a zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Všechny své plánované směny odpracoval a žádné nepřítomnosti v práci neměl. Pokud ano, pak nepřekročily dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby.

Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

38,75 x 5 = 193,75 hodiny, zaokrouhleno 194 hodiny.

Zaměstnanec bude čerpat dovolenou vždy od pondělí do neděle a dle harmonogramu směn se z jeho nároku odečte 38,75 hodiny. Na konci roku bude činit zůstatek 0,25 hodiny. Jaké jsou možnosti?

Vyčerpá si dovolenou v rozsahu 15 minut nebo se zůstatek 0,25 hodiny převede do roku následujícího.

Příklad – změna pracovní doby v průběhu roku:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele, který stanovil nárok na roční výměru dovolené v rozsahu 5 týdnů a dvou dnů. Vyjádřeno v týdnech se jedná o 5,4 týdne. V době od 1. 1. do 31. 5. měl stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin. Od 1. 6. do konce roku byla sjednána kratší pracovní doba v rozsahu 35 hodin.

V období od 1. 1. do 31. 5. 2022 se jedná o 21,571 týdne.

V období od 1. 6. do 31. 12. 2022 jde o 30,571 týdne.

Celkem odpracoval 52,143 týdne, přičemž se přihlíží jen k celým týdnům, tedy k 52 týdnům.

Podle výkladu odborníků nelze v průběhu roku započítávat jen celé týdny s konstantní pracovní dobou, ale je nutné započítávat i části týdnů, aby nedocházelo k neodůvodněnému poškození zaměstnance. Vzhledem k tomu, že ke změnám týdenní pracovní doby může docházet velmi často, je nutné postupovat tak, že ke korekci období vyjádřené v celých týdnech může docházet pouze v posledním období roku.

Pokud by zaměstnanec v rámci modelové situace odpracoval vždy stanovenou/sjednanou týdenní pracovní dobu, tedy v rámci prvního období 863 hodiny (40 x 21,571) a v rámci druhého období 1 065 hodin (35 x 30,429), jeho nárok by činil 201 hod.

Výpočet:

• 863 : 52 x 5,4 = 89,619 hod.,

• 1 065 : 52 x 5,4 = 110,596 hod.,

• celkem 89,619 + 110,596 = 200,215 hod., zaokr. 201 hodin.

Příklad – výkon práce alespoň 4 týdny:

Zaměstnanec měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Odpracoval však jen měsíc leden a poté byl do konce roku nemocen.

1. V důsledku nerovnoměrně rozvržené týdenní pracovní doby neodpracoval 160 hodin (4 x 40 hodin), ale pouze 156 hodin. Nárok na dovolenou mu nevznikne.
2. V případě, že odpracuje 160 hodin, vznikne mu při 4 týdnech dovolené nárok na dovolenou v rozsahu 160 : 52 x 4 = 12,3 hod., po zaokrouhlení na celou hodinu nahoru 13 hodin.
3. V situaci, kdy díky plánovanému harmonogramu směn odpracuje 178 hodin, přičemž se nejednalo o práci přesčas, jeho nárok se také nezmění, protože se dovolená určuje ve vztahu k celým týdnům odpracované stanovené/sjednané týdenní pracovní doby.
4. Pokud by v důsledku harmonogramu směn odpracoval v měsíci lednu 200 hodin (celý pětinásobek své stanovené týdenní pracovní doby), jeho nárok by byl ve výši 200 : 52 x 4 = 15,3 hod., zaokr. 16 hodin.
5. Pokud odpracuje více hodin v důsledku práce přesčas, jeho nárok na dovolenou se nezmění.

Příklad – překročení 52násobku týdenní pracovní doby:

Zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období od 1. 10. jednoho roku do 29. 3. následujícího roku. Další vyrovnávací období v délce 26 týdnů následovalo poté. V běžném roce by se díky této skutečnosti mohlo stát, že v rámci harmonogramu směn bude mít zaměstnanec naplánováno více než 52 týdnů stanovené týdenní pracovní doby, například 53, výjimečně i 54.

Jeho nárok na dovolenou bude činit za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu z ročního nároku. A protože těchto násobků stanovené odpracované týdenní pracovní doby…