2.4.79
§ 79-79a ZP Stanovená týdenní pracovní doba
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
§ 79
V § 79 upravuje zákoník práce délku týdenní pracovní doby, který nesmí překročit zde uvedené limity. Takto zákoníkem práce upravená délka týdenní pracovní doby se označuje jako stanovená týdenní pracovní doba. Maximální délka stanovené týdenní pracovní doby vychází z Úmluvy č. 1 Mezinárodní organizace práce o délce pracovní doby zaměstnanců v průmyslu a ze vztahujících se směrnic Evropské unie. Délka pracovní doby je omezena týdnem a její maximálně přípustný rozsah je stanoven v závislosti na zvoleném pracovním režimu, anebo závisí na druhu práce, kterou zaměstnanec koná.
Od 30. 7. 2020 se namísto definice třísměnného pracovního režimu definuje pojem vícesměnných pracovních režimů. Jde o reakci na skutečnost, že kromě běžných třísměnných pracovních režimů existují i vícečetné. Pracovní režimy s více jak 2 směnami se proto nově označují jako vícesměnné, v tomto vymezení je zahrnut jak dosavadní pojem třísměnných pracovních režimů, u nichž se nic nemění, tak i pracovní režimy s více směnami. U zaměstnanců ve vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu činí délka týdenní pracovní doby 37,5 hodiny týdně. Úprava definice vícesměnných pracovních režimů znamená, že i zaměstnanci, kteří pracují ve více směnách než dosavadních 3, mají od 30. 7. 2020 délku týdenní pracovní doby stanovenu podle § 79 odst. 2 písm. b) na 37,5 hodiny týdně. U zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí týdenní pracovní doba 38,75 hodin týdně. Pojem směnných provozů pro tento účel upravuje § 78 odst. 1 písm. d), e) a f) ZP. Nejvyšší přípustná délka týdenní pracovní doby zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí 37,5 hodin týdně, a to bez ohledu na to, jaký pracovní režim je u nich zvolen. Omezení délky týdenní pracovní doby je u těchto prací dáno samotným charakterem práce. Délka stanovené týdenní pracovní doby u jednosměnných pracovních režimů činí 40 hodin týdně. Jedná se o nejvyšší přípustné limity stanovené týdenní pracovní doby, a to znamená, že zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby může zaměstnancům rozvrhovat pouze tuto maximálně připuštěnou délku týdenní pracovní doby. Konat práce ve vyšším rozsahu je možné pouze v případě práce přesčas, za podmínek a v rozsahu upraveném v § 93 ZP.
NahoruZkrácení pracovní doby
Zaměstnavatel neuvedený v § 109 odst. 3 ZP může pracovní dobu upravenou v § 79 odst. 1 a 2 ZP zkrátit bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v těchto ustanoveních. Takto zkrácená týdenní pracovní doba se považuje za stanovenou týdenní pracovní dobu. Ke zkrácení týdenní pracovní doby může dojít výhradně kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem. Ke zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy nemůže dojít v dohodě s jednotlivým zaměstnancem. Zákoník práce nestanoví minimální rozsah při tomto zkrácení, zaměstnavatel může pracovní dobu zkrátit pod rozsah stanovený v § 79 odst. 1 a 2 ZP v jakémkoliv rozsahu. Ke zkrácení pracovní doby však musí dojít vždy bez snížení mzdy. Od 30. 7. 2020 byl § 79 odst. 3 formulačně upraven, s cílem výslovně upravit, že dojde-li ke zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst. 3, bude se u takto zkrácené stanovené týdenní pracovní doby jednat pro účely dalších souvisejících právních úprav, zejména pro posuzování práce přesčas, o stanovenou týdenní pracovní dobu. Zkrátit pracovní dobu podle § 79 odst. 3 ZP nemohou zaměstnavatelé, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 ZP. Pro tyto zaměstnavatele je délka týdenní pracovní doby stanovená podle pracovních režimů v § 79 odst. 1 a 2 ZP závazná. Mezi zaměstnavatele, kteří nemohou pracovní dobu zkrátit pod hranice stanovené v § 79 odst. 1 a 2 ZP, patří stát, územní samosprávné celky, státní fondy, příspěvkové organizace, školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a regionální rada regionu soudržnosti.
NahoruStanovená týdenní pracovní doba
Týdenní pracovní doba upravená v § 79 odst. 1 a 2 ZP, případně týdenní pracovní doba zkrácená pod tyto hranice v kolektivní smlouvě anebo ve vnitřním předpisu bez snížení mzdy podle § 79 odst. 3, je stanovenou týdenní pracovní dobou. Tento pojem má význam pro definování práce přesčas, protože prací přesčas je práce konaná nad takto stanovenou týdenní pracovní dobu. Definice stanovené týdenní pracovní doby má význam i pro právo zaměstnance, které mu garantuje ustanovení § 34b odst. 1 ZP. Podle tohoto ustanovení má zaměstnanec v pracovním poměru právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby upravené v § 79 ZP s výjimkou kratší pracovní doby anebo při zavedení konta pracovní doby jako zvláštního způsobu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby upraveného v § 86 a 87 ZP.
NahoruKratší pracovní doba
Zkrácení pracovní doby podle § 79 odst. 3 ZP, které může být provedeno výhradně bez snížení mzdy zaměstnance a pouze v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, je nutné odlišit od kratší pracovní doby, která může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem individuálně sjednána. Ke sjednání kratší pracovní doby může dojít výhradně individuální dohodou zaměstnavatele a zaměstnance, kratší pracovní doba nemůže být stanovena vnitřním předpisem anebo sjednána kolektivní smlouvou. Podle § 80 ZP zaměstnanci přísluší mzda (plat) za výkon práce odpovídající této kratší pracovní době (sjednanému pracovnímu úvazku). Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat v rozsahu vykonávané práce také pro případ, že požádá o kratší pracovní dobu podle § 241 odst. 2 ZP, pokud pečuje o dítě mladší 15 let nebo o osobu závislou na pomoci jiné osoby.
Rozdíl ve srovnání s původní úpravou
Od 1. 1. 2012
S účinností od 1. 1. 2012 je ustanovení § 79, které upravuje stanovenou týdenní pracovní dobu, formulačně upraveno. Dosavadní text, že pracovní doba "nesmí podle jednotlivých pracovních režimů překročit" délku pracovní doby uvedenou v tomto ustanovení, je vypuštěn a nahrazen pojmem "délka pracovní doby činí". Pracovní doba je tak přímo zákoníkem práce stanovena v určité konkrétní délce v návaznosti na zvolený pracovní režim. Formulační změna v § 79 znamená, že týdenní délka pracovní doby je jednoznačně stanovena. Formulace, kterou zákoník práce používal do 31. 12. 2011 s tím, že pracovní doba "nesmí překročit" limity upravené v tomto ustanovení, byla někdy vnímána tak, že právní úprava v ČR nestanoví konkrétní délku týdenní pracovní doby. Rozhodně je i tato malá formulační změna ku prospěchu, protože v návaznosti na jednotlivé pracovní režimy je zcela zřejmé, jak dlouhá týdenní pracovní doba má být.
Od 30. 7. 2020
Opouští se definice třísměnného pracovního režimu a nově se definuje pojem vícesměnných pracovních režimů. Pracovní režimy s více jak 2 směnami se nově označují jako vícesměnné, v tomto vymezení je zahrnut jak dosavadní pojem třísměnných pracovních režimů, u nichž se nic nemění, tak i pracovní režimy s více směnami. Úprava definice vícesměnných pracovních režimů znamená, že i zaměstnanci, kteří pracují ve více směnách než dosavadních 3, mají od 30. 7. 2020 délku týdenní pracovní doby stanovenu podle § 79 odst. 2 písm. b) na 37,5 hodiny týdně.
Výslovně se stanoví, že dojde-li ke zkrácení stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 odst.…
