§ 24 ZP Jednatelské oprávnění odborových organizací a jejich pluralita

2.1.24

§ 24 ZP Jednatelské oprávnění odborových organizací a jejich pluralita

JUDr. Bořivoj Šubrt, JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1a odst. 1 písm. e) – základní zásada - rovné zacházení a zákaz diskriminace

  • § 4a – možnosti odchylné úpravy práv a povinností

  • § 16 – rovné zacházení a zákaz diskriminace

  • § 276 – zastoupení zaměstnanců

  • § 286 – působení odborových organizací a postup při působení více odborových organizací u zaměstnavatele v jiných případech

• Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů

 NahoruVíce odborových organizací

Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel podle § 24 odst. 2 ZP jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi. Všechny odborové organizace v tomto smyslu bez ohledu na počet členů u zaměstnavatele vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě. Je nutné připomenout, že odborová organizace u zaměstnavatele působí a má právo jednat (tedy i kolektivně vyjednávat), splňuje-li podmínky upravené v § 286 odst. 3 ZP. Odborové organizace, které u zaměstnavatele působí, se mohou mezi sebou a zaměstnavatelem dohodnout také jinak, např. tak, že kolektivně vyjednávat bude pouze jedna z nich nebo jen některé z nich, eventuálně, že kolektivní smlouva bude uzavřena jen pro určitou organizační jednotku nebo profesní skupinu zaměstnanců. K tomuto postupu je však vyžadován souhlas nejen všech odborových organizací, ale také zaměstnavatele. Pokud se nedohodnou společně na jiném postupu, platí základní pravidlo podle § 24 odst. 2 ZP, že všechny odborové organizace působící u zaměstnavatele jednají o uzavření kolektivní smlouvy společně a ve vzájemné shodě.

V praxi se však stává, že odborové organizace, které při použití § 24 odst. 2 ZP tvoří jednu smluvní stranu kolektivní smlouvy, nejsou schopny nalézt při kolektivním vyjednávání shodu. Stává se také, že odborová organizace s minimálním počtem členů (postačí 3 zaměstnanci v pracovním poměru) je schopna zablokovat kolektivní vyjednávání. Pokud se odborové organizace nedomluvily a neshodly na společném postupu společně se zaměstnavatelem, kolektivní smlouvu nelze sjednat. V průběhu let proto byla snaha "odblokovat" neshodu odborových organizací. Původně s účinností od 1. 1. 2007 zákoník práce umožňoval, aby v případě, kdy se odborové organizace neshodnou na společném postupu, zaměstnavatel uzavřel kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. Tuto možnost ale zrušil svým nálezem ze dne 12. 3. 2008 Ústavní soud (nález byl vyhlášen dne 14. 4. 2008 pod č. 116/2008 Sb.), a to z důvodu rozporu s článkem 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož je nepřípustné zvýhodňovat některé odborové organizace v podniku nebo v odvětví.

 NahoruPostup, když se odborové organizace na kolektivním vyjednávání neshodnou

S účinností od 1. 8. 2024 je přijata úprava pro případ, že se odborové organizace na kolektivním vyjednávání nedohodnou. Pravidla obsahují vložené odstavce 3 až 7 § 24 ZP. Úprava je to sice komplikovaná, jejím záměrem však je umožnit, aby sami zaměstnanci měli možnost svým rozhodnutím ovlivnit kolektivní vyjednávání a umožnit sjednání kolektivní smlouvy, pokud odborové organizace nebudou schopny se na postupu shodnout. Právní úprava byla přijata i s ohledem na výše uvedený nález Ústavního soudu tak, aby při případném ústavním přezkumu obstála. Teprve praxe však ukáže, zda jsou stanovená pravidla nejen ústavně konformní, ale i zda budou i prakticky realizovatelná a zda přinesou zamýšlený efekt odblokování kolektivního vyjednávání.

Jestliže se odborové organizace ve lhůtě 30 dnů od zahájení vzájemných jednání neshodnou na postupu ohledně sjednání kolektivní smlouvy podle § 24 odst. 2 ZP, jsou povinny o této skutečnosti informovat zaměstnavatele bez zbytečného odkladu. Informace může být i ústní, § 24 odst. 3 ZP nestanoví povinnou písemnou formu. Z obsahu plyne, že oznámení mohou učinit všechny odborové organizace společně, ale také tak může učinit každá z nich jednotlivě. Lhůta plyne od zahájení vzájemných jednání. Zahájením jednání je v tomto smyslu projev vůle odborové organizace vůči ostatním odborovým organizacím o záměru uzavřít kolektivní smlouvu se zaměstnavatelem, anebo projev vůle alespoň jedné z odborových organizací vůči ostatním zaujmout stanovisko k návrhu kolektivní smlouvy předložené zaměstnavatelem. Lze však předpokládat, že okamžik zahájení jednání, který je rozhodný pro běh 30denní lhůty, může být sporný. Celý proces jiného způsobu sjednání kolektivní smlouvy při působení více organizací nastoupí v případě, že mezi nimi nedošlo ke shodě. Je proto možné, že odborové organizace budou rozporovat i počátek zahájení vzájemných jednání.

Jakmile je zaměstnavatel o tom, že se odborové organizace neshodly, informován, je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, nebo s více organizacemi, které mají dohromady největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele.

Podmínkou tohoto postupu je však současné splnění těchto požadavků:

1. Zaměstnavatel zveřejnil způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu. Zveřejnění znamená, že forma zveřejnění musí být zaměstnancům seznatelná, zpravidla tak bude v písemné podobě, a to…