§ 239 ZP Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby

2.10.239

§ 239 ZP Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 34 – druh práce v pracovní smlouvě

  • § 38 odst. 1 písm. a) – povinnost zaměstnavatele přidělovat práci

  • § 41 odst. 1 písm. c) a g), odst. 6 – převedení na jinou práci

  • § 44 – návrat zaměstnance do práce po skončení převedení na jinou práci

  • § 78 odst. 1 písm. k) – zaměstnanec pracující v noci

  • § 103 odst. 1 písm. a) a odst. 4 – povinnosti zaměstnavatele v BOZP

  • § 208 – překážka na straně zaměstnavatele

  • § 224 odst. 1 – povinnost zaměstnavatele vytvořit pracovní podmínky

  • § 238 – práce zakázané zaměstnankyním

  • § 240 odst. 3 – zákaz práce přesčas

  • § 241 odst. 1 - zařazování do směn

  • § 241a – práce na dálku

• Vyhláška č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím matkám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 42-44 – vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

 NahoruPovinnosti vyplývající z BOZP

Ochrana této skupiny žen spočívá v zohlednění změn fyziologického stavu v důsledku těhotenství a mateřství. To se promítá i v právní úpravě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v § 103 ZP, kde je ve vztahu k těmto zaměstnankyním zaměstnavateli uložena povinnost seznámit je s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví vyplývajícími z práce a učinit potřebná opatření, a dále povinnost přizpůsobit pro tyto zaměstnankyně na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

 NahoruPovinnost zaměstnavatele převést na jinou práci

Ustanovení § 239 ZP upravuje povinnost zaměstnavatele převést těhotnou zaměstnankyni na jinou práci v případě, že koná práci, která je těhotným ženám zakázána podle vyhlášky č. 180/2015 Sb., nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Stejně se postupuje u matek do konce devátého měsíce po porodu a u zaměstnankyň, které kojí. Povinnost zaměstnavatele převést tyto zaměstnankyně na jinou práci je také upravena v § 41 odst. 1 písm. c) ZP, který upravuje převedení na jinou práci jako jednu z forem změny pracovního poměru.

Zaměstnavatel musí při přidělování práce dbát zákazů práce zaměstnankyň, ať již vyplývají přímo ze zákoníku práce nebo z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, či z individuálního zákazu práce na základě lékařského posudku těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, nebo zaměstnankyň-matek dítěte mladšího než devět měsíců, pokud práce ohrožuje jejich těhotenství nebo mateřské poslání. Ochrana zaměstnankyň, které kojí, se poskytuje bez ohledu na dobu po porodu a věk dítěte.

Těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky dítěte mladšího než devět měsíců, které konají zakázané nebo ohrožující práce, musí zaměstnavatel převést podle § 41 odst. 1 písm. c) ZP na jinou, pro ně vhodnou práci vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a schopnostem, a pokud možno i k jejich kvalifikaci. Nelze-li dosáhnout převedení zaměstnankyně v rámci pracovní smlouvy, může ji zaměstnavatel převést i na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnankyně nesouhlasila. Stejnou povinnost má zaměstnavatel vůči těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, či zaměstnankyni-matce do konce devátého měsíce po porodu pracující v noci, která požádá o zařazení na denní práci v souladu s § 41 odst. 1 písm. g) ZP. Zaměstnankyní pracující v noci se rozumí zaměstnankyně, která během noční doby (od 22 do 6 hodin) odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě…