§ 20 Platnost právního jednání směřujícího ke vzniku nebo změně základního pracovněprávního vztahu

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 34 odst. 2 – požadavek písemné formy na uzavření pracovní smlouvy

  • § 36 – vznik pracovního poměru

  • § 40 – obecné ustanovení o změnách obsahu pracovního poměru

  • § 77 odst. 1 – požadavek písemné formy na uzavření dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • § 559 až 564 – forma právních jednání

  • § 582 – možnost zhojit nedostatek formy

  • § 1756 až 1758 – forma smlouvy

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění

  • § 12 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) a § 25 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) – skutková podstata přestupku a správního deliktu spočívající v neuzavření pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce v písemné podobě

Komentář

 NahoruForma právních jednání

Nový občanský zákoník preferuje bezformálnost právních jednání. Dle ustanovení § 559 tohoto právního předpisu má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

V oblasti pracovního práva je ale v řadě případů předepsána písemná forma (a to dokonce pod "sankcí“ zdánlivosti právního jednání – viz komentář k ustanovení § 50, 60 a 66 ZP) nebo je této formy z důvodu právní jistoty zaměstnavatelem využíváno i v těch případech, kde by jinak vystačila forma např. ústní (viz třeba dohoda o vyslání zaměstnance na pracovní cestu dle ustanovení § 42 odst. 1 ZP nebo dohoda o další práci přesčas ve smyslu ustanovení § 93 odst. 3 ZP).

Dle ustanovení § 582 odst. 1 NOZ platí, že není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Smluvním stranám se tak dává možnost, aby předešly hrozícímu následku v podobě neplatnosti jejich právního jednání a vadu formy později napravily (např. ji dodatečně vyhotovily v písemné podobě). V pracovněprávních vztazích se tento režim může týkat např. dohody o rozvázání pracovního poměru dle ustanovení § 49 ZP nebo kvalifikační dohody, pro niž předepisuje písemnou formu ustanovení § 234 odst. 4 ZP.

Problém s uplatněním výše uvedeného pravidla by ale mohl nastat u právních jednání, kterými se zakládá nebo mění…